20 C 442/2023-40 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky 28 750 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] (dále jen„ smlouva“) úvěr ve výši 25 000 Kč, který právní předchůdkyně vyplatila žalovanému na jeho bankovní účet. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně ani včas. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci schvalovacího procesu nahlédla do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registry klientských informací), prověřila bonitu žalovaného, následně schválila žádost žalovaného o úvěr. Ohledně aktivní legitimace žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě dílčí smlouvy o postupování pohledávek uzavřené na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 2. Soud doručil žalovanému dne [datum] elektronický platební rozkaz s výzvou dle § 114b zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), kterou žalovaného vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, a uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává a v případě, že jej zcela neuzná, aby ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označil důkazy k prokázání svých tvrzení (dále jen„ elektronický platební rozkaz“). Žalovaný byl v tomto usnesení poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a soud rozhodne rozsudkem pro uznání. 3. Žalovaný v podání ze dne [datum] uvedl, že podává odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu s tím, že odůvodnění doručí soudu ve lhůtě 30 dnů. Žalovaný však ve lhůtě stanovené elektronickým platebním rozkazem ani později ničeho soudu nedoručil. 4. Ve věci nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, přestože žalovaný včas podal odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, ve věci samé se však písemně nevyjádřil a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3263/13, (bod 23) se podává,„ …že nevyjádření se ve stanovené lhůtě fakticky finguje dispoziční úkon žalovaného, kterým je uznání nároku žalobce, ačkoliv ze skutečností známých soudu je zřejmé, že žalovaný není s nárokem uplatněným v žalobě srozuměn a aktivně v tomto směru v řízení vystupuje. Dikce ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 153a odst. 3 o. s. ř. sice zdánlivě neposkytuje rozhodujícímu soudci prostor pro diskreci při jejich aplikaci, avšak obecná pravidla spravedlivého procesu včetně ústavních kautel podle čl. 36 Listiny musí být i v takovém případě respektována tak, aby byla nejen zachována rovnost stran soudního sporu, ale i přístup k soudu (nález sp. zn. IV. ÚS 2503/13 ze dne 1. 4. 2014 (N 49/73 SbNU 29)).“ Soud proto ve věci nařídil jednání, neboť má ve smyslu shora citovaného nálezu Ústavního soudu České republiky povinnost vytvořit za řízení prostor, v němž účastníci mohou účinně uplatňovat a bránit svá práva. Fikce uznání je výjimečný nástroj, jehož použití, jak též uvedl Ústavní soud České republiky ve shora citovaném nálezu, je ospravedlněno jen v případech skutečně nepochybných, přičemž podmínky jeho použití musí být interpretovány nikoli extenzivně, ale restriktivně (viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1024/15). 5. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 45 o. s. ř., neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast a neúčast žalobkyně omluvil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 6. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum], oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacího archu ze dne [datum], plné moci ze dne [datum], kterou právní předchůdkyně žalobkyně zmocnila žalobkyni, aby vyrozumívala dlužníky ve smyslu § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o provedení transakce ze dne [datum], z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanou pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni. 7. Z listiny označené„ smlouva o úvěru [číslo]“, obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2019 [číslo]) soud zjistil, že celková částka jistiny úvěru činí 25 000 Kč, listina je označena datem [datum], na místě podpisu žalovaného je uvedeno:„ Datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: [datum] 19:14:21“. 8. Z dopisu ze dne [datum] s výzvou k úhradě dlužné částky do [datum], přípisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 9. Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne z něj byla poukázána částka 25 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem: [číslo]. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet [číslo] připsána částka ve výši 0,10 Kč z účtu č. [bankovní účet]. 10. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že pracovník právní předchůdkyně vykonal tři cesty na adresu žalovaného. 11. Z přípisu banky [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem bankovního účtu [číslo] je žalovaný, přičemž je evidována úhrada ve výši 25 000 Kč dne [datum] s poznámkou„ Pujcka od [webová adresa] c [číslo]“. 12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. 13. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 15. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru: 20. Soud nemá za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného a ani právní předchůdkyně žalobkyně. Nebylo prokázáno, že by žalovaný nebo právní předchůdkyně žalobkyně podepsali elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný mohl seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V dané