8 C 337/2023-55 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by mu byla přiznána částka , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, , s tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobcem smlouvu o úvěru (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši , částka, a smluvní úrok z úvěru ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal jistinu, poplatek a úrok hradit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil na svůj závazek pouze částku , částka, . Právní předchůdce žalobce poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši úvěru. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce formulář, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy a čísla účtu. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru vůči předchůdci žalobce. Žalobce dále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši , částka, (smluvní pokuta ve výši 0,1% denně od , datum, z částky , částka, do 28.202). Žalovaný odsouhlasil, prostřednictvím SMS, že se seznámil se zněním Smlouvy o úvěru. Žalovaný ničeho neuhradil. Právní předchůdce žalobce postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což oznámil žalovanému. Žalobce doplnil, že právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.2. Ve věci bylo nařízeno jednání. Zástupce žalobce se nedostavil po omluvě, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, podle § 101, odst. 3 o.s.ř.3. Žalovaný se k jednání rovněž nedostavil, k věci se nevyjádřil.4. Soud ve věci provedl listinné důkazy přiložené k žalobě, a to výpisem z banky, sdělením banky- potvrzení o platbě, podacím lístkem, smlouvou o úvěru bez podpisu žalovaného, výzvou k úhradě, smlouvou o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek.5. Dále žalobce předložil kopii výplatních pásek žalovaného, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný v měsíci březnu 2018 měl příjem , částka, čistého, v prosinci , částka, , v březnu , částka, v září , částka, , v říjnu , částka, .6. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že na základě této smlouvy měl předchůdce žalobce žalovanému poskytnout částku , částka, s dohodnutým poplatkem ve výši , částka, a úrokem ve výši , částka, , ve smlouvě jsou uvedeny i sankce za porušení smlouvy. Smlouva nebyla žalovaným podepsána. Žalovaný zaslal na účet žalovaného částku , částka, , což vyplývá z potvrzení banky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci a toto bylo oznámeno žalovanému, což soud zjistil z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení.7. Soudem bylo zjištěno, že předmětné smlouvy jsou prakticky záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovaným bez toho, že by tyto smlouvy obsahovaly podpis žalovaného. Dále bylo zjištěno, že částku , částka, žalobce žalovanému zaslal na číslo účtu označené ve smlouvě.8. Soud nejprve především posuzoval, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, jak tvrdil žalobce. Soud tedy posuzoval, zda byla smlouva podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále je OZ) uzavřena distančně.9. Podle § 562 občanského zákoníku účinného v době poskytnutí peněžních prostředků je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem, nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.10. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce půjčky poskytuje přes své webové stránky www.creditportal.cz, na které si žalovaný mohl nejprve přečíst nabídku na uzavření smlouvy, nastavila dle vlastní volby dostupné parametry, tedy splatnost a výši úvěru. Poté vyplnil na webové stránce žalobce formulář, tedy žádost o poskytnutí úvěru, kde zadal své osobní údaje. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru vůči žalobci. Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy prostřednictvím SMS zpráv přes svůj mobilní telefon. Žalobce pak na účet uvedený žalovaným zaslal částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce.11. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi účastníky. Je sice možné, že žalovaný sdělil své uživatelské jméno a bližší identifikační údaje, např. emailové kontakty, číslo svého účtu, ale nebylo jednoznačně prokázáno, že by případně nemohlo dojít i k záměně osoby jednajícího. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky, stanovenými pro elektronický podpis. Žalobce nedoložil, že by žalovaný tímto kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy o úvěru. V daném případě nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného projevující uzavření smlouvy o úvěru tvrzené žalobcem.12. V daném případě nelze posoudit platné uzavření smlouvy a to ani v části, týkající se dalších smluvních ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Žalobce neprokázal, že by byla úvěrová smlouva opatřena zaručeným elektronickým podpisem, tedy nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, z těchto důvodů soud danou věc posuzoval jako bezdůvodné obohacení, neboť žalobce prokázal, že zaslal žalovanému na jeho účet částku , částka, .13. Soud dále upozorňuje na zvýšenou ochranu spotřebitele, a to jednak dle úpravy občanského zákoníku dané v § 1810 a následujících a také dané Ústavním soudem (např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne , datum, ).14. Nadto soud uvádí, že předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, když sice soudu předložil výši příjmu žalovaného, avšak nebyly tvrzeny ani doloženy výdaje žalovaného. I z těchto důvodů je úvěrová smlouva neplatná z odkazem na § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).15. Pro posouzení platnosti posuzované smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je rozhodující posouzení, zda žalobce své zákonem stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí skutečně dostála. Soudní judikatura se v tomto směru ustálila tak, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, bez toho, aby údaje poskytnuté dlužníkem ověřil, resp. objektivně podložil, bez ohledu na to, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Ze všech uvedených důvodů soud proto žalobu částečně zamítl, když žalobci přiznal pouze částku , částka, z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaný z poskytnuté jistiny , částka, uhradil pouze částku , částka, a dále zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z.. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť dle závěru soudu z důvodu neplatnosti smlouvy, nedošlo k ujednání povinnosti platit poplatky, smluvní úroky a smluvní pokutu pro případ porušení smluvené povinnosti.17. Poskytnutou částku žalobcem žalovanému