12 C 51/2025-35 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 565,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 139,30 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení a smluvní pokutou 170,84 Kč za prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 17. 10. 2023 uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www., Anonymizováno, .cz. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí společně se smluvním úrokem ve výši 1,02 % denně z nesplacené jistiny. Žalovaná ničeho nesplatila. Žalobkyně dále žalované účtovala smluvní pokutu ve výši 170,84 Kč. Pokud jde o příslušenství žalobkyně se domáhá smluvního úroku ve výši 1,02 % denně z nesplacené jistiny v kapitalizované výši 8 426,41 Kč a dále poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 139,30 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K jednání, které se ve věci konalo dne , datum, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, právního zástupce žalobkyně a žalované; vycházel přitom z obsahu spisu.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z dokumentu označeného „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že byla vyhotovena listina smlouvy datovaná 17. 10. 2023, kde jako věřitel je označena žalobkyně a jako klient žalovaná, předmětem je úvěr do výše 40 200 Kč, se způsobem poskytnutí na bankovní účet žalované, jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 1 751 %, úroková sazba pevná ve výši 1,016 % denně) další ujednání. Smlouva však není opatřena podpisem žalované, u jména žalované není ničeho uvedeno. Souhlas žalované se smlouvou nelze dovodit ani z poskytnutí identifikačních údajů žalované, ani z ostatních předložených důkazů, když nebylo ničím prokázáno ani to, že by se žalovaná mohla s textem smlouvy seznámit.5. Z výpisů z běžného účtu žalované za říjen 2023 soud zjistil, že účet č. , č. účtu, náleží žalované a obdržela na něj od žalobkyně částku 7 000 Kč dne 17. 10. 2023.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 4. 12. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě žalované částky do tří dnů.7. Z přehledu bankovních transakcí ze dne 17. 10. 2023 soud zjistil, že téhož dne byla z účtu žalobkyně poukázána částka 7 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, .8. Po skutkové stránce má soud z předložených důkazů za prokázané, že žalobkyně poukázala žalované na její bankovní účet v říjnu 2023 částku 7 000 Kč, žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky výzvou ze dne 4. 12. 2024.9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:16. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalované. Nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaná mohla seznámit právě s předloženým návrhem smlouvy a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsala, že by učinila právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalované, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.17. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět co do smluvních nároků. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované nároky vyplývající pouze ze smlouvy.18. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu – poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.19. Pokud jde o jistinu samotnou, z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 7 000 Kč. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaná ve výši 7 000 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neuzavřené smlouvy je bezdůvodným obohacením žalované, a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku), a to konkrétně ode dne 28. 3. 2024, kdy byla žalovaná již v prodlení.20. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neprokázání uzavření smlouvy. Úroky a smluvní pokutu nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou svou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, jehož sjednání nebylo v řízení prokázáno stejně jako sjednání úroků a pokuty.21. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k cca polovičnímu úspěchu rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.22. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.