19 C 122/2025-44 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky celkem ve výši 35 962,57 Kč s příslušenstvím, představující úroky, částečně kapitalizované částkou ve výši 3 991,63 Kč a zákonné úroky z prodlení, částečně kapitalizovanými částkou ve výši 3 000,52 Kč. Ode dne 22.10.2024 žalobce požadoval jak smluvní, tak zákonné úroky z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 30 900 Kč (v případě smluvních úroků), resp. z částky 30 000 Kč, Anonymizováno, (v případě zákonných úroků z prodlení). Uvedl, že dne 31.10.2023 právní předchůdce žalobce , právnická osoba, , jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které mu byly zaslány bezhotovostně na účet. Žalovaný úvěrové splátky řádně a včas nesplácel, proto právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 27.2.2024 zesplatnil. Žalobce po žalovaném požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění dne 27.2.2024 ve výši 5 062,57 Kč, kapitalizovaných úroků od 28.2.2024 do 21.10.2024 ve výši 3 991,63 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 28.2.2024 do 21.10.2024 ve výši 3 000,52 Kč. Vyjma shora uvedených částek po žalovaném požaduje úhradu smluvního úroku ve výši 14,75% ročně z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč od 22.10.2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z dlužné jistiny včetně dlužných poplatků ve výši 30 900 Kč od 22.10.2024 do zaplacení. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, , Anonymizováno, . , právnická osoba, a žalobcem, na základě které, došlo s účinností od 21.10.2024 k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce. Žalobce v žalobě rovněž uvedl, že před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, když vycházel ze sociálních a demografických dat, různých databází a informací sděleních žalovaným.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byly žalovanému doručeny na evidenční adresu, kde mu byly dne 26.9.2025 uloženy na poště a následně po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu. Žalobce se z účasti na ústním jednání omluvil.3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi , Anonymizováno, . , právnická osoba, a žalovaným dne 31.10.2023. Na základě uvedené smlouvy se žalobce zavázal, že žalovanému poskytne úvěrovanou částku 30 000 Kč na účet č. , č. účtu, s úrokovou sazbou 54% ročně s tím, že výše měsíční splátky bude žalovanému sdělena každý měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. Zaslání částky 30 000 Kč na účet č. , č. účtu, dne 31.10.2023 má soud za prokázané z Potvrzení o provedení transakce. Výše dlužné jistiny, dlužných poplatků a kapitalizovaných úroků je patrná z Tabulky umoření (transakční výpis).4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21.10.2024, kdy uvedeným dopisem byl žalovaný informován, že pohledávka , Anonymizováno, . , právnická osoba, vůči žalovanému z nesplaceného úvěru vyčíslená v celkové výši 37 701,64 Kč s přísl., byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, , Anonymizováno, . , právnická osoba, a žalobcem, na základě které, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.5. Po právní stránce soud věc posoudil dle níže uvedených ustanovení:6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.7. Podle § 2395 o.z., kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněží prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 cit. ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 tak, že ,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.15. Z uvedeného vyplývá, že soudy vždy, pokud řeší spor ze závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, musí, a to z úřední povinnosti, prioritně zkoumat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu se shora citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.16. Žalobce, coby poskytovatel úvěru, je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zd