19 C 33/2025-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 33 832,01 Kč s příslušenstvím, představující úroky, částečně kapitalizované částkou ve výši 955,11 Kč a zákonné úroky z prodlení, částečně kapitalizovanými částkou ve výši 1 853,93 Kč. Uvedl, že dne 2.12.2022 právní předchůdce žalobce, spol. , právnická osoba, ., jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Vyjma poskytnuté částky se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a úhradu za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 600 Kč. Úrok byl mezi stranami sjednán pevnou částkou ve výši 1 014 Kč. Žalovaný se celkovou částku na úhradu úvěru ve výši 37 184 Kč zavázal hradit v 14i měsíčních splátkách ve výši á 2 656 Kč. Žalovaný se zavázal nejpozději poskytnutý úvěr uhradit do 2.2.2024. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, ke dni splatnosti úvěru se ocitl v prodlení. Poslední splátku uhradil dne 17.4.2023 ve výši 2 680 Kč a dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky, tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Uhrazené splátky žalobce započetl na úhradu dlužné jistiny i souhrnného poplatku. Žalobce tedy po žalovaném požaduje zaplatit částku ve výši 13 069,74 Kč, představující dlužnou jistinu úvěru, částku ve výši 439,52 Kč představující úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, částku 6 228 Kč představující úhradu za poskytnutí úvěru a částku ve výši 1 780,46 Kč představující úhradu za administrativní činnost. Dále žalobce požadoval uhradit částku ve výši 2 314,29 Kč, kdy tato částka představuje úhradu za možnost splácet dluh v místě bydliště a dále částku 10 000 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu. Úrok žalobce kapitalizoval částkou ve výši, Anonymizováno, 955,11 Kč a to za období od 3.2.2024 do 1.9.2024 a zákonný úrok z prodlení byl od doby prodlení do dne postoupení pohledávky (1.9.2024) kapitalizován částkou 1 853,93 Kč. Od 2.9.2024 požaduje žalobce uhradit smluvní úrok ve výši 8% ročně z částky 13 069,74 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 13 509,26 Kč (13 069,74 Kč + 439,52 Kč). Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.10.2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. , právnická osoba, . a žalobcem, na základě které, došlo s účinností od 25.10.2024 k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byla žalovanému doručeny na evidenční adresu , adresa, , kde mu byla dne 3.7.2025 uložena na poště a následně po uplynutí úložní doby byly soudní písemnosti odeslány zpět soudu.3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že spol. , právnická osoba, ., jako věřitel, poskytl žalovanému, jako dlužníkovi, úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný potvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnné poplatky (úrok + úhrada za poskytnutí úvěru + náklady na vyhodnocení úvěru + možnost inkasa v hotovosti) celkem částku 17 184 Kč. Na poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 37 184 Kč a to v 14i měsíčních splátkách po 2 056 Kč. Součástí smlouvy je i ustanovení o výši úroku, kdy ve variantně splácení po dobu 14i měsíců je úrok ve výši 8% a RPSN ve výši 272,44 %. Smluvní pokuta byla v tiskopise smlouvy uvedena ve výši 0,1% denně z dlužné částky a to za každý den prodlení. Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne 2.12.2022.4. Ze splátkového kalendáře má soud za prokázáno, že žalovaný na úhradu úvěru hradil platby od 3.12.2022 do 17.4.2023, kdy celkem uhradil částku ve výši 13 352 Kč.5. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky, kde byl žalovaný informován, že pohledávka spol. , právnická osoba, . vůči žalovanému z nesplaceného úvěru byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.10.2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, na základě které, došlo s účinností k 25.10.2024 k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce.6. Po právní stránce soud posoudil půjčku dle níže uvedených ustanovení.Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé až ode dne nabytí jeho účinnosti.Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. S ohledem na § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou, resp. smlouvou o zápůjčce, se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a především jeho přísnější transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.9. Z důkazů předložených žalobcem, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, .) neprokázal, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet úvěr poskytnutý ve výši 20 000 Kč. Žalobce soudu ani netvrdil, že by zkoumal bonitu žalovaného a ani nepředložil žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že byly zjišťovány majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, zaměstnání, počet členů domácnosti, zda byl veden v registru dlužníků bank apod.10. Žalobce, coby poskytovatel úvěru, je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud