Okresní soud v Litoměřicích 8 C 110/2026-25 – Náklady řízení

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, představující dluh vzniklý ze smlouvy o Spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 1. 9. 2022 mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaným. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem, odměnou za administrativní činnost. Žalovaný svůj závazek porušil, neuhradil ničeho. Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1362,50 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 28.9.2023 do zaplacení. Žalobce pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2023 od právního předchůdce žalobce. Žalobce v žalobě uvedl, že po žalovaném požaduje pouze zaplacení částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobcem. Z předložené listiny označené jako smlouva o Spotřebitelském úvěru ze dne 1. 9. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 15 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal, že částku bude hradit ve splátkách po 3000 Kč. Z tabulky umoření soud ověřil, že žalovaný žalobci celkem uhradil částku ve výši 0 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci a tato skutečnost byla oznámena žalovanému a rovněž byl vyzván k úhradě žalobcem prostřednictvím advokáta.4. Dle § 2395 obč. zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaný obdržel v hotovosti od právního předchůdce žalobce částku ve výši 15 000 Kč, přičemž do podání žaloby žalovaný žalobci neuhradil ničeho. Z toho důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce po žalovaném požadoval pouze úhradu jistiny. V dané věci se jedná o plnění ze smlouvy o úvěru ve výši 15 000 Kč podle § 2395 a násl. o. z., které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalobce v žalobě požaduje uhrazení pouze jistiny.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.