11 C 190/2020-13 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátit a zaplatit jí poplatek za poskytnutí úvěru ve lhůtě [datum] Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [anonymizováno], na nichž se žalovaný zaregistroval, a původní věřitelka mu přidělila klientské [číslo]. Původní věřitelka převedla dne [datum] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 8 000 Kč. Žalovaný ani přes upomínky neuhradil původní věřitelce ničeho. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba] K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván i upomínkou právního zástupce žalobkyně odeslanou dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 4. Žalovaný uzavřel za pomoci prostředků komunikace na dálku s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 1 552 Kč původní věřitelce vrátit do dne [datum]. Původní věřitelka dne [datum] převedla obnos 8 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů [anonymizováno]. Žalovaná nerozporovala tvrzení žalobkyně, že poskytnuté peněžní prostředky doposud nevrátila (úvěrová smlouva [číslo] všeobecné obchodní podmínky pro poskytování úvěrů [anonymizováno], výpis z účtu původní věřitelky k platbě na účet žalovaného). Vlastnické právo k žalované pohledávce bylo na žalobkyni převedeno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě téhož dne. Současně byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 8 000 Kč skutečně poskytla, avšak žalovaný ji právní předchůdkyni nevrátil. Žalobkyně v řízení sice neprokazovala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o zápůjčce platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ovšem žalobkyně se v tomto řízení domáhá pouze jistiny úvěru, která by jí náležela i jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při zneplatnění úvěrové smlouvy pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 8 000 Kč, výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč § 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.