16 C 299/2020-27 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá zaplacení částky 22 221,54 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 726,71 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 444,44 Kč, smluvního úroku ve výši 28 % ročně z částky 14 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení. V žalobě tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku ve výši 27 961 Kč (15 000 Kč a 12 961 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 467 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na [datum]. [příjmení] 12 961 Kč představuje součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 586 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky a doručení ve výši 3 680 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 6 695 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Žalovanou částku 22 221,54 Kč tvoří jistina zápůjčky 14 000 Kč a dlužný poplatek 8 221,54 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem [země], soud se proto zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného (které žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru) je v České republice - srov. čl. 17 odst. 1 a čl. 18 písm. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci [právnická osoba], proti U. M. [příjmení]. 4. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. [právnická osoba] a žalovaný jako zákazník podepsali dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které [právnická osoba] žalovanému poskytla částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu 15 000 Kč a dále poplatek 12 961 Kč, který se skládá z úroku 2 586 Kč, z„ administrativní činnosti“ 6 695 Kč a z odměny za zpracování a doručení ve výši 3 680 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 27 961 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, uvedené na zadní straně (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]). V čl. 10 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má [právnická osoba] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V čl. 4 smluvních podmínek je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 28 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu článku 18 smluvních podmínek (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] žalovanému oznámila, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]), neuhradil však nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by na dluh hradil). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ustanovení § 2390 o. z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 15 000 Kč. Účastníci si dále platně sjednali smluvní úroky, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní režim splátek (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 28 Co 562/2016-36). 10. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, [právnická osoba], oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.). 11. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 12. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 odst. 2 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky ze strany žalovaného. Za období od [datum] do [datum] je úrok z prodlení kapitalizován (vypočítán na částku 2 726,71 Kč). 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 890 Kč (podle položky 2 odst. 1 písm. c/ sazebníku soudních poplatků); z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).