16 C 305/2020-37 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 989,64 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Žalobkyně tvrdila následující: [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“) uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru [právnická osoba] Původní věřitelka poskytla na základě uzavřené smlouvy žalovanému úvěr ve výši 30 500 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 537 Kč. Žalovaný měsíční splátky včas a řádně nehradil, pročež původní věřitelka dne [datum] smlouvu ukončila a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky, která ke dni ukončení smlouvy činila 19 905,85 Kč. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne [datum]. Aktuální výše úrokové sazby ke dni ukončení smlouvy činila 14,19 % ročně a do zaplacení je dlužná částka touto sazbou úročena. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným mu dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 2 989,64 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení úroků z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky výzvou ze dne [datum]. 2. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem [země], soud se proto zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného (které žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru) je v České republice - srov. čl. 17 odst. 1 a čl. 18 písm. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci [právnická osoba], proti U. M. [příjmení]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 5. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, [anonymizována čtyři slova], (nyní [právnická osoba]) smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] jíž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 500 Kč za účelem financování motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno]. Žalovaný se čerpané peněžní prostředky zavázal původní věřitelce vrátit v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 2 537 Kč splatných vždy k 28. dni v měsíci s tím, že poslední splátka měla být splatná dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru [právnická osoba] V případě, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti, byla původní věřitelka oprávněna od smlouvy odstoupit a úvěr zesplatnit. Výše úroku z úvěru činila 14,19 % ročně (prokázáno smlouvou o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami smlouvy o úvěru [právnická osoba]) .. V průběhu smluvního vztahu se žalovaný několikráte ocitl v prodlení s úhradou splátek, naposledy žalovaný uhradil splátku dne [datum] (prokázáno splátkových kalendářem). V důsledku opakovaného porušení smluvních povinností ze strany žalovaného původní věřitelka dne [datum] odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě zesplatněné částky 19 905,85 Kč. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne [datum]. Ke dni zesplatnění činil úrok z úvěru 14,19 % ročně (prokázáno odstoupením od smlouvy o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla ze dne [datum]). 6. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a její přílohou [číslo] oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). 7. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání úvěru došlo před [datum], je třeba podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na právní posouzení věci použít zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák“). 10. Podle § 261 odst. 1 obch. zák. tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. 11. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 502 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 500 Kč za účelem financování vozidla. Žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit úrok z úvěru a poplatky. Této své povinnosti žalovaný nedostál a po zesplatnění úvěru (které proběhlo v souladu se smluvními ujednáními) a postoupení pohledávky na žalobkyni zůstal jí dlužen žalovanou částku 2 989,64 Kč. Výše žalované pohledávky ostatně nebyla v řízení nikterak rozporována. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 2 989,64 Kč spolu s úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 989,64 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.