13 C 133/2021-65 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), uzavřela smlouvu [číslo] o poskytnutí finančních prostředků ve výši 15 000 Kč. Žalovaná nesplnila povinnost řádného zkoumání úvěruschopnosti právního předchůdce žalobkyně, který na předmětnou smlouvu zaplatil žalované celkem částku 26 550 Kč. Žalovaná částka je tak bezdůvodným obohacením žalované s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru [číslo]. Dále namítala rozpor s dobrými mravy v části sjednaného úroku ve smlouvě o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalované byla tato skutečnost sdělena současně s předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalobkyně vzala žalobu co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 550 Kč od [datum] do [datum] zpět dříve, než začalo jednání ve věci samé, o čemž soud rozhodoval při jednání dne [datum] a písemné vyhotovení usnesení o částečném zastavení řízení bylo účastníkům řízení zasláno samostatně. 3. Žalovaná se k žalobě vymezila negativně. Sjednaný úrok ve smlouvě o úvěru činil částku 5 250 Kč, což představuje cca 35 % ze zapůjčené částky v absolutní hodnotě bez zohlednění času. Úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně zkoumala řádně, kdy veškerý postup při posuzování byl zaznamenán ve smluvní dokumentaci a tato skutečnost byla potvrzena žadatelem i zástupcem žalované v protokolu či evidenční kartě, jenž byl vypracován jakožto důkaz reálného posouzení úvěruschopnosti. Vycházela z podkladů získaných od právního předchůdce žalobkyně, tj. výplatních pásek, nájemní smlouvy, pracovní smlouvy, SIPA atd. Reálné ověření pak bylo zaznamenáno ve smluvní dokumentaci. Výši příjmů i výdajů a strukturu jejich zdrojů na základě těchto předložených dokladů ověřila. Právní předchůdce žalobkyně byl v předmětné době svobodný, s dosaženým základním vzděláním, bydlel v nájmu, nebyl vlastníkem nemovitosti, vlastnil motorové vozidlo, zaměstnán u [právnická osoba] a.s. v plném pracovním úvazku s čistou měsíční mzdou 27 000 Kč. Měsíční náklady na nájemné a inkaso činily částku 10 000 Kč, měsíční výdaje na úvěry poskytnuté žalovanou činily 2 000 Kč, další výdaje domácnosti (potraviny, drogerie, ošacení...) činily měsíčně částku 5 500 Kč, výdaje na jiné úvěry částku 1 800 Kč ([anonymizováno]). Disponibilní částka tak činila 7 700 Kč. Sjednaná splátka (v součtu 4 týdenních splátek ve výši 1 770 Kč) představuje pouze cca 23 % disponibilní měsíční částky domácnosti (vůči celkovému příjmu pouze cca 6,5 % příjmu). Žalovaná dále uvedla, že námitku neplatnosti (relativní) smlouvy o úvěru může vznést dlužník v souladu s § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, kdy ji mohl uplatnit do tří let ode dne uzavření smlouvy, a nemůže ji uplatnit v případě, že sám uvedl nepravdivé údaje při uzavírání smlouvy. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, neboť na předmětnou smlouvu obdržela poslední platbu dne [datum] ve výši 12 847 Kč, kdy promlčecí lhůta vůči případnému nároku uplynula dne [datum] (návrh na vydání EPR byl podán až dne [datum]). Žalovaná podala na právního předchůdce žalobkyně trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku nebo trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 tr. zákoníku. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vč. smluvních podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] znějící na částku 15 000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Poskytnutou částku se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 5 250 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 300 Kč (celkem se tak zavázal zaplatit částku 26 550 Kč), a to v 60 týdenních splátkách ve výši 442,50 Kč v hotovosti k rukám osoby určené žalovanou. První splátka byla splatná [datum], úhrada každé další splátky byla sjednána 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. 5. Z protokolu o informační a posuzovací návštěvě klienta ze dne [datum] bylo zejména zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně byl seznámen se zprostředkovatelem úvěru, společností žalované, přípravě podkladů k vyplnění evidenční karty, s ověřováním klienta v registru klientských informací (NRKI, BRKI), s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a se smlouvou o úvěru a smluvními podmínkami. 6. Z evidenční karty soud zjistil, že žalovaná zjišťovala úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně s výsledkem, že tento pracoval ve [právnická osoba] [anonymizováno] na plný pracovní úvazek na pracovní pozici„ [anonymizováno]“ s čistým měsíčním příjmem 27 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného byly tvořeny částkou 10 000 Kč nájem/inkaso, výdaje na jeden úvěr u žalované 2 000 Kč, výdaje na jeden úvěr u [anonymizováno] 1 800 Kč, výdaje„ jiné“ ve výši 500 Kč a výdaje domácnosti 5 000 Kč. Bydlel v nájmu, kde žily 3 osoby, v domácnosti byla jedna vyživovaná osoba. Měl základní vzdělání, svobodný, vlastnil automobil, nevlastnil nemovité věci. Měl historicky úvěr na refinancování u žalované. Disponibilní zůstatek činil částku 7 700 Kč. Při vyplňování karty předložil pracovní smlouvu, 3 výplatní pásky a občanský průkaz. 7. Z listiny obsahující základní informace o klientovi (právním předchůdci žalobkyně) žalované soud zjistil, že žalovaná ověřila v ECC klienta dne [datum], zaměstnání klienta bylo ověřeno, bankovní závazky činily částku 1 800 Kč, nebankovní závazky 2 000 Kč. U žalované měl v předmětné době 2 aktivní úvěry, počet neaktivních byl 1. Počet členů domácnosti byl uveden 1, z toho nezaopatřených osob 0. 8. Z rozpisu zaplacených splátek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaplatil celkem částku 23 337 Kč k 13. týdnu roku 2018, zbývalo doplatit 9 161 Kč. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že doplatek celého úvěru nastal dne [datum]. 9. Z výplatních pásek soud zjistil následující: v [číslo] byl čistý příjem právního předchůdce žalobkyně tvořen částkou 18 306 Kč (vč. prémií, příplatků za přesčas), v [číslo] částkou 21 504 Kč (vč. prémií, příplatků za přesčas). 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jí právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni postoupil pohledávku z úvěrové smlouvy [číslo]. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky obsahující i předžalobní výzvu z [datum] vč. doručenky z [datum] bylo zjištěno informování žalované o postoupení pohledávky vč. výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 11 550 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. 12. Z trestního oznámení nebylo zjištěno pro věc ničeho relevantního. 13. Soud v řízení neprovedl žalobkyní navrhované dokazování rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. 51 C 202/2019-100 a č. j. 16 C 167/2019-75, a rozsudkem Krajského soudu v Praze, č. j. 19 Co 321/2019-205, a to pro absenci vypovídací potence. 14. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu skutkovému závěru: Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž se žalovaná zavázala poskytnout právnímu předchůdci žalobkyně v hotovosti částku 15 000 Kč, a tak učinila, a právní předchůdce žalobkyně se zavázal vrátit poskytnutou částku společně s úrokem 5 250 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 300 Kč (celkem se tak zavázal zaplatit částku 26 550 Kč), a to v 60 týdenních splátkách ve výši 442,50 Kč v hotovosti k rukám osoby určené žalovanou. První splátka byla splatná [datum], každá následující 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Ze shodného tvrzení účastníků řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně zaplatil celkem částku 26 550 Kč, kdy poslední částka byla zaplacena dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně se domáhal vydání bezdůvodného obohacení po žalované z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, když tuto pohledávku za žalovanou postoupil smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni ke dni [datum]. Žalobkyně žalovanou o úhradu dlužné částky upomínala. 15. Žalovaná zjišťovala od právního předchůdce žalobkyně jeho úvěruschopnost vyplněním evidenční karty s tím, že žalovaný měl jediný příjem - pracoval jako [anonymizováno] ve [právnická osoba] [anonymizováno] na plný pracovní úvazek s průměrným čistým měsíčním příjmem 27 000 Kč. Výdaje žalovaného však nebyly ničím prokázány, pouze byly tvrzeny právním předchůdcem žalobkyně ve výši 10 000 Kč nájem/inkaso, výdaje na jeden úvěr u žalované 2 000 Kč, výdaje na jeden úvěr u [anonymizováno] 1 800 Kč,„ jiné“ výdaje 500 Kč a výdaje domácnosti 5 000 Kč. Dále bez ověření právní předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru tvrdil, že bydlel v nájmu, kde žily 3 osoby, v domácnosti byla jedna vyživovaná osoba. Měl mít základní vzdělání, svobodný, měl vlastnit automobil, žádno