14 C 153/2021-13 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 13. 7. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 5 242,19 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V žalobě tvrdila následující: Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 13. 3. 2017 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 32 280,40 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši 123 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17. 4. 2017. Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila. Žalobkyni vzniklo vůči žalované dále právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z každé částky, s níž se žalovaná ocitla v prodlení delším 30 dnů, tedy na smluvní pokutu v celkové výši 150,50 Kč. V důsledku nesplácení úvěru odstoupila žalobkyně po marné výzvě žalované k úhradě dne 25. 5. 2021 od úvěrové smlouvy, odstoupení se stalo účinným dne 30. 6. 2021 a k tomuto dni se stal splatným rovněž celý dluh žalované. Dlužná částka ve výši 5 242,19 Kč představovala nesplacenou jistinu úvěru ve výši 3 814,93 Kč, nesplacený úrok z úvěru ve výši 497,06 Kč, pojistné ve výši 179,70 Kč, náklady za vymáhací proces ve výši 600 Kč a nesplacenou smluvní pokutu ve výši 150,50 Kč. Žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní dne 1. 7. 2021 vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, která v žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnána ve společnosti [právnická osoba], kde pobírá čistý měsíční příjem ve výši 18 750 Kč. Další příjmy žalovaná neměla. Žalovaná dále uvedla, že její měsíční náklady na bydlení činí 2 500 Kč a ostatní výdaje 2 100 Kč. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože jí byla žaloba řádně doručena do datové schránky. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 6. Žalobkyně uzavřela s žalovanou na základě její žádosti ze dne 13. 3. 2017 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru [číslo]. Nedílnou součástí návrhu a smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro spotřebitelské úvěry. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 32 280,40 Kč, který se zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 123 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 4. 2017, a dále revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč a s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 500 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, a to včetně úroků ve výši 23,76 % ročně do 17. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Pro případ, že nebude poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a případné náklady na vymáhací proces ve výši 600 Kč a další poplatky spojené s upomínáním. Podle bodu VII. 3 všeobecných obchodních podmínek bylo mezi stranami dohodnuto, že žalobkyně může jakoukoliv smlouvu ukončit odstoupením v případě podstatného porušení povinností žalovanou podle smlouvy nebo právních předpisů (všeobecné obchodní podmínky účinné od 1. 12. 2016). 7. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu dopisem ze dne 19. 10. 2020 s tím, že pokud nebude dluh uhrazen ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, odstoupí žalobkyně od smlouvy o úvěru, čímž dojde k zesplatnění úvěru (poslední možnost mimosoudního vyrovnání ze dne 19. 10. 2020). 8. Vzhledem k tomu, že žalovaná na zaslanou výzvu nereagovala, odstoupila žalobkyně dne 25. 5. 2021 od úvěrové smlouvy a ke dni 30. 6. 2021 úvěr zesplatnila. Žalobkyně současně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 25. 5. 2021). 9. V období od 13. 3. 2017 do 26. 6. 2017 vyčerpala žalovaná celkovou částku 32 280,40 Kč a nehradila sjednané splátky řádně a včas. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek jí byla účtována smluvní pokuta v celkové výši 150,50 Kč a náklady na vymáhání ve výši 600 Kč. Ke dni 30. 6. 2021 činila dlužná jistina částku 3 814,93 Kč, nesplacený úrok z úvěru 497,06 Kč, pojistné 179,70 Kč, náklady za vymáhací proces 600 Kč a nesplacená smluvní pokuta za prodlení částku ve výši 150,50 Kč. Žalovaná celkem zaplatila částku 48 339 Kč (přehled plateb ke dni 18. 5. 2021). 10. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná ještě vyzvána dopisem žalobkyně ze dne 1. 7. 2021. Žalovaná však poté ničeho neuhradila (výzva k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu ze dne 1. 7. 2021). 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou na základě její žádosti ze dne 13. 3. 2017 smlouvu o úvěru, v souladu s níž žalovaná čerpala finanční prostředky v rozsahu poskytnutého úvěrového rámce. Žalobkyně v reakci na prodlení žalované po marné výzvě k zaplacení odstoupila od úvěrové smlouvy. Ke dni 30. 6. 2021 činila dlužná částka 5 242,19 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 13. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná se dostala do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 3 814,93 Kč, pojistné ve výši 179,70 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvní pokutu za prodlení ve výši 150,50 Kč a nesplacený úrok z úvěru ve výši 497,06 Kč. K účtované smluvní pokutě soud dodává, že byla sjednána dle § 2048 o. z. a její výši nepovažoval za nepřiměřenou. Rovněž ostatní poplatky nebyly soudem shledány jako nepoctivé ujednání, žalovaná na ně byla upozorněna již před uzavřením smlouvy a tyto poplatky představují běžná ujednání v obchodním styku. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, příslušenství soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 600 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 2 úkony (předžalobní upomínka a podání žaloby) po 100 Kč, a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. 16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.