14 C 158/2021-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 840 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené půjčky, kterou žalované poskytla společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 12. 11. 2007. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila 3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne 12. 11. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, a na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se za to zavázala původnímu věřiteli zaplatit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 840 Kč, tj. celkem částku 9 840 Kč, a to v 40 týdenních splátkách po 246 Kč. Jelikož žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, za celou dobu smluvního vztahu neuhradila ničeho, vzniklo původnímu věřiteli právo na uhrazení celé dlužné částky včetně souhrnného poplatku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo k postoupení předmětné pohledávky původního věřitele na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, v němž byla zároveň žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně dosud neuhradila. 5. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle kterého, není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry (než právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Ve smyslu tohoto ustanovení soud věc posuzoval podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“). 6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované půjčku ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala původnímu věřiteli tuto částku vrátit včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 3 840 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli sjednanou částku půjčky včetně poplatku za poskytnutí půjčky v termínu splatnosti neuhradila. V důsledku nesplnění povinnosti žalované vrátit půjčené peněžní prostředky původnímu věřiteli vznikl tomuto nárok domáhat se po žalované zaplacení dlužné půjčky a souhrnného poplatku v celkové výši 9 840 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k postoupení předmětné pohledávky původního věřitele na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným žalované dle podacího archu dne 1. 2. 2021. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky naposledy vyzvána předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 7. 2021, odeslané žalované dle podacího archu dne 30. 7. 2021 Ani poté žalovaná ničeho neuhradila. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku nezaplatila původnímu věřiteli řádně a včas, ocitla se v prodlení s plněním peněžitého závazku a původnímu věřiteli, resp. žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení žalované částky spolu se zákonnými úroky z prodlení. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O příslušenství dlužné částky ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení z dlužné částky až ode dne následujícího po postoupení pohledávky, tj. od 19. 12. 2020, do zaplacení a rovněž k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá, zvýšené toliko o sedm procentních bodů. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o.s.ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 9 840 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, písemné podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).