15 C 305/2021-36 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 12. 6. 2014 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se ode dne čerpání úvěru zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 21,62 % ročně a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou, které byly v souladu se smlouvou připisovány k jistině vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok včetně poplatků v měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostával s jejich úhradou do prodlení, využila právní předchůdkyně svého práva a úvěr ke dni 26. 8. 2020 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 44 661,33 Kč. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2020, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 44 661,33 Kč, úrok ve výši 21,62 % ročně z částky 44 661,33 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 661,33 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby, avšak žalovaný ani poté ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne 13. 6. 2014 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jakožto úvěrující bankou, a žalovaným, jakožto úvěrovaným klientem, že podle článku 1.1 se úvěrující banka zavázala poskytnout úvěrovanému klientovi úvěr a úvěrovaný klient se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny, že podle článku 1.2 (a) byl úvěrovanému klientovi poskytnut úvěr v celkové výši 150 000 Kč, že podle článku 1.2 (b) výše měsíční splátky činila částku ve výši 3 332 Kč, že podle článku 1.2 (c) mezi úvěrující bankou a úvěrovaným klientem byla dohodnuta úroková sazba ve výši 21,62 % ročně, že podle článku 2.2 je část úvěru ve výši 109 833 Kč použita na splacení konsolidovaných dluhů a zbývající část může být použita dle uvážení klienta, že podle článku 3.1 mimo jiné jednak bylo dohodnuto, že úvěr a úroky z úvěru bude úvěrovaný klient splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 263 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, přičemž splatnost první splátky byla stanovena na 15. 7. 2014, a jednak úroky z úvěru bude úvěrující banka připisovat k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a úvěrovaný klient je bude platit v rámci pravidelných splátek úvěru, přičemž úvěrující banka úroky z úvěru připíše k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále při doplacení úvěru a také v den, kdy úvěrující banka uplatní své právo na okamžité splacení úvěru, že podle článku 4.1 byla dohodnuta pevná úroková sazba ve výši 21,62 % ročně s tím, že úrok je počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru ode dne, kdy dojde k prvnímu čerpání úvěru, do dne, kdy dojde k jeho splacení, že podle článku 4.2 bylo dohodnuto, že v souvislosti s úvěrem bude úvěrovaný klient platit veškeré ceny podle ceníku, že podle článku 7.1 bylo mezi stranami sjednáno pojištění úvěru spočívající v pojištění úvěrovaného klienta jako pojištěného proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti, že podle článku 8.2 bylo dohodnuto, že v každém jednotlivém případě porušení podle článku 8.1 může úvěrující banka omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný s tím, že úvěrovaný klient je povinen zaplatit jednorázově všechny své dluhy z úvěru ve lhůtě a za podmínek podle písemné výzvy úvěrující banky, přičemž za porušení podmínek smlouvy byl podle článku 8.1 (a) považován případ, kdy se úvěrovaný klient dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, a že podle článku 8.3 pokud úvěrovaný klient splátku úvěru nebo jinou peněžitou pohledávku úvěrující banky z této smlouvy nezaplatí řádně a včas, bude kromě řádného úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky, smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku a také náhradu veškerých úvěrující bankou účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s tímto prodlením. 5. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 26. 8. 2020 soud zjistil, že s ohledem na to, že nedošlo k uhrazení pohledávky na úvěrovém účtu žalovaného č. [bankovní účet] ve stanoveném termínu, rozhodla právní předchůdkyně žalobkyně na podkladě předchozí upomínky o tom, že celá jeho zbývající částka je ode dne 26. 8. 2020 splatná, a že ke dni 27. 8. 2020 úvěrovaný klient dluží celkovou částku 45 102 Kč. 6. Z podkladů pre súdne konanie ze dne 1. 11. 2020 týkající se úvěru žalovaného vedeného na účtu [číslo] za období od 13. 6. 2014 do 26. 8. 2020 má soud za prokázané, že dne 13. 6. 2014 došlo k založení úvěru a poskytnutí finanční částky ve výši 150 000 Kč žalovanému, a že zachycuje též jednotlivá zaúčtování splátek od žalovaného, jakož i zúčtování řádných úroků a úroků z prodlení, přičemž ke dni 26. 8. 2020 činila dlužná jistina částku ve výši 44 661,33 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z přílohy [číslo] – seznam pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek a z přílohy [číslo] potvrzení o zaplacení kupní ceny ke smlouvě o postoupení pohledávek, soud zjistil, že dne 26. 10. 2020 byla mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem, a společností [právnická osoba], jakožto Postupníkem, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 9. 11. 2020. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 5. 2021 a z aplikace PoštaOnline – Sledování zásilek soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, přičemž k jejímu doručení na adresu uvedenou ve smlouvě došlo dne 21. 5. 2021. 9. Přípisem zdejšího soudu ze dne 15. 10. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila následovně: žalobkyně vyhledávala žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, prověřila platnost občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky, žalobkyně porovnávala prohlášení žalovaného uvedeného v žádosti o úvěr s výpisem příchozích transakcí z účtu žalovaného ve 12 měsících předcházejících žádosti o úvěr, kdy příchozí transakce odpovídali příjmům a výdajům uváděným žalovaným. Dotazem do CCB a z vlastních systému žalobkyně dále zjistila, že měl žalovaný v době žádosti o úvěr poskytnuty další úvěry, jenž byly úvěrem zkonsolidovány, a splátkové zatížení žalovaného tak bylo nižší. Žalobkyně na podporu svých tvrzení předložila smlouvu o úvěru ze dne 13. 6. 2014 (již spisem), žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 12. 6. 2014, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis Ministerstva vnitra ČR z databáze neplatných dokladů a výpis z účtu č. [bankovní účet], záznam ze systému Spořitelny o úvěruschopnosti žalovaného. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svů