16 C 248/2021-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá po žalovaném zaplacení částky 4 180 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobkyně v žalobě uvedla následující: Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 8. 10. 2020 úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. V rámci tzv. schvalovacího procesu ověřila žalobkyně identitu žalovaného, zda je žalovaný vlastníkem účtu, na který bude úvěr vyplacen, a prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uhradil na účet žalobkyně částku 1 Kč. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč s tím, že splatnost úvěru včetně poplatku za jeho poskytnutí ve výši 99 Kč a ostatních sjednaných poplatků byla 30 dnů od poskytnutí úvěru. Částku 3 000 Kč zaslala žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] v den uzavření smlouvy. Sjednán byl poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. V souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou úvěru byla žalovanému dne 26. 1. 2021 účtována smluvní pokuta ve výši 3 % z nezaplacené jistiny úvěru, tj. smluvní pokuta ve výši 90 Kč a dne 17. 12. 2020 a dne 19. 3. 2021 účelně vynaložené náklady po 100 Kč Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem tím, že žalobkyni uhradil 1 Kč, konkrétně dne 9. 11. 2020, za což mu byl účtován poplatek ve výši 297 Kč. Kromě zmíněné 1 Kč žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, dluží tak na jistině částku 2 999 Kč (po odečtení uhrazené 1 Kč), na poplatku za poskytnutí úvěru částku 99 Kč, na poplatku za službu SMS částku 98 Kč (2 x 49 Kč), na poplatku za express výplatu částku 199 Kč, na poplatku za bezpečnou splátku 198 Kč, na poplatku za prodloužení splatnosti tzv. korunovým odkladem 297 Kč, na smluvní pokutě částku 90 Kč a na účelně vynaložených nákladech částku 200 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván žalobkyní k zaplacení žalované částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli za pomoci prostředků komunikace na dálku dne 8. 10. 2020 úvěrovou smlouvu ([příjmení] žádosti [číslo]), jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit do 30 dnů od poskytnutí úvěru, a to společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, jednorázovým poplatkem za doplňkovou službu express platba ve výši 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a měsíčním poplatkem za službu SMS servis 49 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie jeho občanského průkazu. Ze smlouvy dále soud ověřil, že účastníci sjednali možnost tzv. korunového odkladu splatnosti za poplatek 297 Kč za každý odklad a pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru smluvní pokutu ve výši 3 % z dlužné jistiny a povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného tím, že žalovaného lustrovala v rejstřících ISIR, SOLUS, NRKI a CEE. Žalobkyně převedla dne 8. 10. 2020 na účet žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný uhradil 1 Kč dne 9. 11. 2020, čímž si odložil splatnost úvěru, přičemž 1 Kč byla žalobkyní započítána na jistinu. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 3. 5. 2021 žalobkyně doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 6. Závazkový právní vztah uzavřeli účastníci podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným, soud žalobě výrokem I vyhověl. Výše přisouzené částky nebyla v řízení nijak rozporována. Kromě dlužné jistiny přiznal soud žalobkyni rovněž platně smluvně sjednané poplatky a smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). S výší poplatků a smluvní pokuty byl žalovaný seznámen, jejich výše nepřevyšuje v případě spotřebitelského úvěru výši obvyklou, a to i vzhledem k výši poskytnutého úvěru. Rovněž vzhledem k výši poskytnutého úvěru pokládá soud za dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) na základě lustrace v rejstřících. S ohledem na prodlení žalovaného s peněžitým plněním náleží žalobkyni též úhrada úroků z prodlení podle § 1970 o. z., přičemž jeho výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, neboť byla žalobkyně zcela úspěšná. Náhradu nákladů řízení tvoří mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.