16 C 252/2021-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhá zaplacení částky 30 050 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřeli dne 8. 4. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku ve výši 42 000 Kč (23 000 Kč a 19 000 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 700 Kč. [příjmení] 19 000 Kč představuje odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč, úrok z úvěru ve výši 4 600 Kč, náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 600 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, za celou dobu smluvního vztahu uhradil celkem částku 11 950 Kč, z toho na jistinu byla započtena částka 36,90 Kč, na úrok částka 4 600 Kč, na poplatek za administrativní činnost částka 4 523,39 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka 2 618,91 Kč a na poplatek za životní pojištění částka 429,20 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl informován dopisem ze dne 15. 1. 2021. Žalovanou částku 30 050 Kč tvoří jistina zápůjčky 22 963,10 Kč a poplatky ve výši 7 086,90 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalovaném zaplacení úroků a úroků z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena do vlastních rukou (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.). 3. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný jako zákazník podepsali dne 8. 4. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [anonymizována dvě slova], na základě které žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 23 000 Kč. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu 23 000 Kč a dále poplatek 19 000 Kč, který se skládá z úroku 4 600 Kč, z„ administrativní činnosti“ 4 600 Kč, z„ hotovostního inkasa splátek“ 9 200 Kč a z poplatku za životní pojištění ve výši 600 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 42 000 Kč. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru„ Fajn půjčka“ je dále uvedeno, že její součástí jsou doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 60 týdenních splátkách po 7000 Kč (Prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka ze dne 8. 4. 2019) V čl. 5 doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (prokázáno doplňujícími ustanoveními). V čl. 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 32,15 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], její čistý měsíční příjem činí 15 000 Kč, že je v nájmu a její měsíční výdaje na bydlení činí 500 Kč, ostatní osobní výdaje 4 500 Kč. Údaje uvedené žalovaným žalobkyně ověřovala oproti dokumentům uvedeným v kartě zákazníka (prokázáno kartou zákazníka). Žalovaný uhradil celkem pouze částku 11 950 Kč (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným dne 15. 1. 2021 na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021). Dopisem ze dne 15. 1. 2021 byl žalovaný informován o tom, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 a podacím lístkem ze dne 22. 2. 2021). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 13. 5. 2021 a podacím lístkem ze dne 14. 5. 2021). Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil. 7. Po právní stránce soud posoudil vztah žalovaného a původní účastnice jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ustanovení § 2395 o. z. stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a původní věřitelkou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 23 000 Kč Smlouva byla uzavřena v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, způsobem, který je popsán výše. Strany si dále platně sjednaly smluvní úroky, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní režim splátek (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 28 Co 562/2016-36). 10. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, společnosti [právnická osoba], oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.). 11. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 odst. 2 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky ze strany žalovaného. Za období od 2. 6. 2020 do 15. 1. 2021 je úrok z prodlení kapitalizován (vypočítán na částku 1 454,33 Kč). 12. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 202 Kč (podle položky 2 odst. 1 písm. c/ sazebníku soudních poplatků); z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 3 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 500 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 378 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 15. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který lze uplatnit opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (žalobkyně je poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, smlouvy jsou uzavírány vyplněním předtištěného formuláře), a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.