16 C 263/2021-34 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhá zaplacení částky 25 439 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřeli dne 3. 7. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku ve výši 44 138 Kč (25 000 Kč a 19 138 Kč) v 58 pravidelných týdenních splátkách po 761 Kč. [příjmení] 19 138 Kč představuje odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, úrok z úvěru ve výši 3 500 Kč, náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 600 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný za celou dobu smluvního vztahu uhradil částku 18 699 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl informován dopisem ze dne 12. 2. 2021. Žalovanou částku 25 439 Kč tvoří jistina zápůjčky 19 307,68 Kč a poplatky ve výši 6 131,32 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalovaném zaplacení úroků a úroků z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena do vlastních rukou. 3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, soud se proto zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného (které žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru) je v České republice - srov. čl. 17 odst. 1 a čl. 18 písm. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne 17. 11. 2011 ve věci C -327/10 [právnická osoba], proti U. M. [příjmení]. 4. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný jako zákazník podepsali dne 3. 7. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti Fajn půjčka, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu 25 000 Kč a dále poplatek 19 138 Kč, který se skládá z úroku 3 500 Kč, z„ administrativní činnosti“ 5 000 Kč, z„ hotovostního inkasa splátek“ 10 000 Kč a z poplatku za životní pojištění ve výši 638 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 44 138 Kč. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ je dále uvedeno, že její součástí jsou doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 58 týdenních splátkách po 761 Kč (Prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne 3. 7. 2017). V čl. 5 doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (prokázáno doplňujícími ustanoveními). V čl. 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 23,72 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], jeho čistý měsíční příjem činí 24 321 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, ostatní osobní výdaje 5 000 Kč, splátky úvěrů 1 800 Kč. Údaje uvedené žalovaným žalobkyně ověřovala oproti dokumentům uvedeným v kartě zákazníka (prokázáno kartou zákazníka). Žalovaný uhradil celkem pouze částku 18 699 Kč (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným dne 15. 1. 2021 na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021). Dopisem ze dne 19. 2. 2021 byl žalovaný informován o tom, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 a podacím lístkem ze dne 15. 2. 2021). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 13. 5. 2021 a podacím lístkem ze dne 14. 5. 2021). Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil. 8. Po právní stránce soud posoudil vztah žalovaného a původní účastnice jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ustanovení § 2395 o. z. stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 10. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a původní věřitelkou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 25 000 Kč Smlouva byla uzavřena v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, způsobem, který je popsán výše. Strany si dále platně sjednaly smluvní úroky, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní režim splátek (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 28 Co 562/2016-36). 11. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, společnosti [právnická osoba], oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.). 12. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 odst. 2 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky ze strany žalovaného. Za období od 14. 8. 2018 do 15. 1. 2021 je úrok z prodlení kapitalizován (vypočítán na částku 4 276,65 Kč). 13. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 018 Kč (podle položky 2 odst. 1 písm. c/ sazebníku soudních poplatků); z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který lze uplatnit opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (žalobkyně je poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, smlouvy jsou uzavírány vyplněním předtištěného formuláře), a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.