16 C 270/2021-30 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 189,10 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla následující: Účastníci mezi sebou uzavřeli dne 23. 11. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 5 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši součtu 3 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a veškerých úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za příslušné účetní období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % p. a. Žalovaný čerpal úvěr prostřednictvím své kreditní karty, nedodržoval však řádně podmínky pro splácení a dostal se do nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k úhradě ze dne 11. 1. 2020 a 15. 4. 2020. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 4 218 Kč upomínkou ze dne 6. 6. 2020 s upozorněním na skutečnost, že pokud žalovaný neuhradí dlužnou částku do 10. 7. 2020, žalobkyně dluh zesplatní. Poněvadž žalovaný ani po opakovaných výzvách dlužnou částku nezaplatil, prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou dluh ke dni 11. 7. 2020 za splatný a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 12. 7. 2020. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne 17. 3. 2021, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně má za to, že jí vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která sestává z jistiny ve výši 7 785,28 Kč, úroku a úroků z prodlení ve výši 403,82 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 12 % ročně z částky 7 285,29 Kč od 12. 7. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 285,29 Kč od 12. 7. 2020 do zaplacení. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost žalovaného a tento byl po posouzení vyhodnocen jako úvěruschopný. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud k projednání věci samé nenařídil se souhlasem účastníků jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.) a rozhodoval na základě obsahu spisu. 4. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 11. 2017 smlouvu o úvěru, na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 5 000 Kč prostřednictvím kreditní karty a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru ve výši 12 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících součtu 3 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a veškerých úroků z úvěrů a poplatků vyúčtovaných za příslušné účetní období. Úvěr byl veden na kartovém účtu č. [bankovní účet] (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 23. 11. 2017 a obchodními podmínkami [právnická osoba] pro spotřebitelské úvěry). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet na základě transakcí na účtu žalovaného vedeného u žalobkyně a dotazem do CCB (prokázáno výpisem z účtu a tabulkou s údaji o žalovaném). Žalovaný vyčerpal celkem částku 7 785,28 Kč (prokázáno výpisem z kartového účtu žalovaného za období od 11. 12. 2019 do 10. 7. 2020). Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho (prokázáno podklady pro soudní konání). Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením svého závazku, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 11. 1. 2020 a 15. 4. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 11. 1. 2020 a 15. 4. 2020), přesto žalovaný dlužnou částku neuhradil. Následně žalobkyně zaslala žalovanému poslední výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 6. 6. 2020 a upozornila jej, že dluh je po splatnosti, vyzvala ho k úhradě tohoto dluhu ve výši 4 218 Kč do 10. 7. 2020 a poučila ho o svém právu požadovat okamžité splacení celého úvěru, jestliže nedojde k uhrazení uvedené dlužné částky do stanoveného termínu (prokázáno poslední výzvou k úhradě dlužné částky a výpovědí smlouvy ze dne 6. 6. 2020). S ohledem na to, že nedošlo k uhrazení pohledávky žalovaného ve stanoveném termínu, rozhodla žalobkyně na základě předchozí upomínky v souladu s čl. 4 smlouvy o úvěru, že celá její zbývající částka je ode dne 11. 7. 2020 splatná a o této skutečnosti žalovaného informovala (prokázáno poslední výzvou před podáním žaloby ze dne 12. 7. 2020). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 17. 3. 2021 (prokázáno výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 17. 3. 2021, žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku uhradil). 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 11. 2017 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty až do výše 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku včetně úroku z úvěru a sjednaných poplatků vrátit žalobkyni ve sjednaných splátkách. Žalobkyně žalovanému poskytla sjednanou částku. Žalovaný se však dostal do nepovoleného debetu, který nevyrovnal. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Žalobkyni náleží též úhrada smlouvou sjednaného úroku z úvěru a s ohledem na prodlení žalovaného s peněžitým plněním též úhrada zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z., jejichž výše je dána nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (položka 2 sazebníku soudních poplatků), paušální náhradu hotových výdajů 600 Kč za dva úkony – výzvu k plnění a návrh ve věci samé (srov. § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a DPH ve výši 126 Kč (z částky 600 Kč). 12. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.