16 C 375/2020-28 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 9. 2020 domáhá zaplacení částky 24 500 Kč. V žalobě tvrdí následující: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], sídlem [adresa], uzavřely dne 18. 1. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkem částku ve výši 27 000 Kč (15 000 Kč a 12 000 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč. [příjmení] 12 000 Kč představuje odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrok z úvěru ve výši 3 000 Kč, náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, za celou dobu smluvního vztahu uhradila celkem částku 2 500 Kč, z toho na úrok byla započtena částka 1 900 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni a žalovaná o tom byla informována dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalovanou částku 24 500 Kč tvoří jistina zápůjčky 15 000 Kč a poplatky ve výši 9 500 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalované zaplacení úroků a úroků z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena do vlastních rukou. 3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaná je státní občankou Slovenské republiky, mezinárodní příslušnost českých soudů je dána podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) (nařízení Brusel I bis), a to s ohledem na ustanovení čl. 10 smlouvy o úvěru. 4. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 7. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a žalovaná jako zákazník podepsaly dne 18. 1. 2018 smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova], na základě které žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná hotovost v uvedené výši převzala, což potvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu 15 000 Kč a dále poplatek 12 000 Kč, který se skládá z úroku 3 000 Kč, z„ administrativní činnosti“ 3 000 Kč a z„ hotovostního inkasa splátek“ 6 000 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 27 000 Kč. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru„ Fajn půjčka“ je dále uvedeno, že její součástí jsou doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 60 týdenních splátkách po 450 Kč (Prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne 18. 1. 2018) V čl. 5 doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (prokázáno doplňujícími ustanoveními). V čl. 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 32,15 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). Žalovaná uhradila celkem pouze částku 2 500 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobkyně. 8. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, která uvedla, že je zaměstnána u [právnická osoba], její čistý měsíční příjem činí 24 300 Kč, že je v nájmu a její měsíční výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, ostatní osobní výdaje 7 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že má zápůjčku u [právnická osoba] [příjmení] ve výši 82 000 Kč s měsíční splátkou 2 400 Kč. Údaje uvedené žalovanou žalobkyně ověřovala oproti dokumentům uvedeným v kartě zákazníka (prokázáno kartou zákazníka). 9. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou dne 29. 11. 2019 na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby aktivně legitimována (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019). Dopisem ze dne 29. 11. 2019 byla žalovaná informována o tom, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 a podacím lístkem ze dne 13. 12. 2019). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 7. 5. 2020 a podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020). Zbývající dlužnou částku žalovaná neuhradila. 10. Po právní stránce soud posoudil vztah žalované a původní účastnice jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ustanovení § 2395 o. z. stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 12. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a původní věřitelkou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 15 000 Kč Smlouva byla uzavřena v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, způsobem, který je popsán výše. Strany si dále platně sjednaly smluvní úroky, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní režim splátek (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 28 Co 562/2016-36). 13. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalované, neboť žalované bylo ze strany původní věřitelky, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], oznámeno, že pohledávka za ní byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.). 14. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 15. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 odst. 2 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky ze strany žalované. Za období od 22. 3. 2019 do 29. 11. 2019 je úrok z prodlení kapitalizován (vypočítán na částku 1 027,81 Kč). 16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 980 Kč (podle položky 2 odst. 1 písm. c/ sazebníku soudních poplatků); z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 18. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který lze uplatnit opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (žalobkyně je poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, smlouvy jsou uzavírány vyplněním předtištěného formuláře), a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.