19 C 255/2021-28 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 100 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 580,94 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 334,4 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 18,95 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. V této žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 6. 6. 2019 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč za dobu řádného trvání smlouvy a dále i spolu s odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná 30. 7. 2020. Žalovaný však uvedené splátky nehradil řádně a včas, poslední platbu provedl dne 24. 6. 2019 Celkem uhradil pouze částku ve výši 900 Kč (2 splátky), která byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (700 Kč) a na poplatek za hotovostní inkaso splátek (200 Kč). Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do zaplacení a dále právo na úhradu úroku ve výši 18,95 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 28 350 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou v částce 15 000 Kč, dlužným úrokem v částce 2 300 Kč, dlužným poplatkem za administrativní činnost v částce 3 000 Kč, dlužným poplatkem za hotovostní inkaso splátek v částce 5 800 Kč a navýšením, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na dlužnou částku s příslušenstvím ničeho dalšího neuhradil. 2. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy na základě informací získaných od žalovaného, kdy takto získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytl žalovaný. Následně získané a ověřené informace zanesla do tzv. karty zákazníka. Žalovaný úplnost a pravdivost poskytnutých informací stvrdil svým podpisem. Získané údaje pak byly odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který úvěruschopnost žalovaného vyhodnotil. Na základě posouzení všech shora uvedených skutečností pak právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen žádaný spotřebitelský úvěr splácet. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 20. 10. 2021, účastníci byli k tomu jednání řádně a včas obesláni a zároveň poučeni o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však žalovaný bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti, zároveň však uvedla, že pokud soud na jednání shledá, že nemůže žalobě v plném rozsahu vyhovět, žádá žalobkyně o to, aby byla vyzvána k doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů. Vzhledem k tomu, že toto podání žalobkyně bylo podmíněné, soud k němu ve smyslu § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlížel a věc projednal a následně rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 6. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve formě peněžité zápůjčky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se touto smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč (tato částka je představována zápůjční úrokovou sazbou 32,15% za 60 týdnů), administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč (tato částka je představována sazbou 20% z jistiny) a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč (tato částka je představována sazbou 40% z jistiny), celkem tedy částku 27 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy (prokázáno citovanou smlouvou o spotřebitelském úvěru). Na základě tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný na celkovou dlužnou částku uhradil pouze 900 Kč, přičemž 700 Kč bylo započteno na úrok a 200 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek a přílohou [číslo] k této smlouvě). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, v němž byl zároveň žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, která k datu postoupení činila 28 350 Kč bez příslušenství (prokázáno dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 a podacím lístkem). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě této výzvy. Právní zástupce žalobkyně proto žalovanému zaslal předžalobní upomínku a vyzval jej k úhradě dlužné částky ve výši 29 352,67 Kč nejpozději do 28. 5. 2021 (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021 a podacím lístkem). 7. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla na základě uzavřené smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které měly být splaceny nejpozději do 20. 7. 2020. 8. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud z karty zákazníka ze dne 6. 6. 2019 zjistil, že žalovaný žije v nájmu, má jedno nezaopatřené dítě a je na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou zaměstnán u společnosti [právnická osoba] Tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena telefonicky. [příjmení] příjem z tohoto zaměstnání měl činit 14 843 Kč, další příjem žalovaného uveden nebyl. Měsíční výdaje žalovaného byly zaznamenány ve výši 12 492 Kč, kdy 1 500 Kč z této částky představovaly náklady na bydlení, 5 000 Kč ostatní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení) a 5 992 Kč výživné. Použitelný příjem žalovaného tak měl představovat částku 2 351 Kč. Dále bylo zaznamenáno, že žalovaný nemá žádnou další zápůjčku či úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně či jiné společnosti. Příjmy žalovaného měly být ověřeny pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a složenkami - příjmy. V kartě bylo rovněž zaznamenáno, že na majetek žalovaného není vedena exekuce. 9. Jelikož soud nepovažoval zkoumání úvěruschopnosti žalovaného za řádné prokázané, vyzval dne 30. 8. 2021 žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání těchto tvrzení. Žalobkyně následně dne 7. 9. 2021 žalobu doplnila, přičemž tvrdila, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně zkoumala majetkovou situaci z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a složenek ohledně příjmů. Dále tvrdila, že žalovaný žije v nájmu, je zaměstnán jako pekař u společnosti [právnická osoba] a jeho měsíční příjem činí 14 843 Kč. K těmto tvrzením žalobkyně předložila jako důkaz pracovní smlouvu ze dne 2. 10. 2018 uzavřenou mezi žalovaným a společností [právnická osoba] na dobu neurčitou. Dále předložila 3 výplatní pásky za období od února 2019 do dubna 2019, a smlouvu o poskytnutí sociální služby v azylovém domě [jméno] ze dne 27. 9. 2018 spolu se třemi příjmovými doklady vystavenými Azylovým domem [jméno] s účelem platby ubytování. Z těchto tvrzení a předložených důkazů má soud za prokázané, že majetková situace žalovaného, jak byla zjištěna právní předchůdkyní žalobkyně, odpovídá skutečnému stavu a opravňovala žalobkyni k závěru o tom, že žalovaný je schopen splácet poskytnutý úvěr. 10. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dostatečným způsobem přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy řádně zjistila a následně posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. Jinými slovy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila, zda je žalovaný schopen zapůjčené peněžní prostředky vrátit. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú. a splnila tak podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout.