19 C 37/2020-55 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobci [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] se žalobou podanou 10. 11. 2020 domáhali rozhodnutí, jimž by soud nařídil vyklizení nemovitých věcí v jejich vlastnictví žalovanými [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného]. Žalobci tvrdili, že žalovaní užívají nemovité věci bez právního důvodu. V minulosti věci spoluvlastnila [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalované] každá idelání ½., posléze M. [celé jméno žalované] darovala svůj ideální podíl [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalovaného] o vlastnictví nemovitých věcí přišel v rámci exekučního řízení ve veřejné dražbě. od vydražitele [jméno] [příjmení] ideální 1/2 nemovitých věcí koupil [celé jméno žalobce] v okamžiku podání žaloby tak byly spoluvlastníky nemovitých věcí [jméno] a [celé jméno žalobce] M. [celé jméno žalované] tvrdila, že jí svědčí nájemní právo sjednané v roce 2016 s [celé jméno žalovaného], tehdejším vlastníkem nemovitých věcí. V poslední pracovní den před konáním nařízeného jednání (nařízeno na 22. 2. 2021) podala žalovaná [celé jméno žalované] žalobu na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem. Soud pro prostudování žaloby a pracovním posouzení důvodů, pro něž je tvrzeno vlastnictví [celé jméno žalované] a s přihlédnutím k tomu, že již jednou z důvodu na straně [celé jméno žalované] bylo řízení odročeno, přistoupil s ohledem na zásadu procesní ekonomie a zamezení průtahům v řízení ke spojení obou věcí k společnému projednání a rozhodnutí v řízení vedeném od sp. zn. [číslo]. Usnesení soudu o spojení obou věcí bylo vyhlášeno při jednání nařízeném o žalobě na vyklizení dne 22. 2. 2021. Před rozhodnutím o spojení věcí doručil soud žalobu do datové schránky PZ [celé jméno žalobce] (žalovaný z žaloby o určení vlastnictví) a zajistil si souhlas s jednáním bez dodržení pořádkové lhůty 10 dní pro doručení žaloby a nařízení jednání, souhlas udělil PZ [celé jméno žalobce] i do protokolu při jednání dne 22. 2. 2021. Obecný zmocněnec žalované [příjmení] [celé jméno žalované] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] předložil soudu plnou moc k zastupování jak v řízení o žalobě na vyklizení tak v řízení o žalobě na určení vlastnictví, tedy byl oprávněn v obou řízeních [celé jméno žalované] zastupovat. K nařízenému jednání soudu se nedostavil řádně předvolaný [celé jméno žalovaného]. Obecný zmocněnec [příjmení] [celé jméno žalované] (bratr [celé jméno žalovaného]) jako důvod jeho nepřítomnosti uvedl, že musel paní [celé jméno žalované] odvést do nemocnice. Do okamžiku vypracování písemného odůvodnění rozsudku soud neobdržel žádnou omluvu o [celé jméno žalovaného]. Soud vedl řízení v jeho nepřítomnosti, když z jednání nebyl řádně a důvodně omluven. Nejdříve se soud zabýval otázkou vlastnictví předmětných nemovitostí (specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí), což byl i předmět žaloby na určení vlastnictví podané M. [celé jméno žalované] proti žalovanému [celé jméno žalobce] a zároveň předběžná otázka v žalobě o vyklizení nemovitých věci podané [jméno] a [celé jméno žalobce]. Soudní praxe dovodila, že na určovací žalobě k nemovitým věcem, jež podléhají zápisu do katastru nemovitostí, je vždy naléhavý právní zájem, tedy tento předpoklad pro projednání určovací žaloby je i v případě [celé jméno žalované] splněn. [celé jméno žalované] tvrdila, že nemovité věci darovala na základě smlouvy darovací svému synu [celé jméno žalovaného], následně však. M. [celé jméno žalované] podala k zdejšímu soudu žalobu na vrácení daru (předmětných nemovitých věcí) vedenou pod sp. zn. 4 C 6/2019 O žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání č. j. 4C6/2019-27 ze dne 23. 8. 2019 v právní moci dne 3. 9. 2019 tak, že s účinky od 4. 2. 2019 je [celé jméno žalované] výlučnou vlastnicí spoluvlastnického podílu ve výši ideální ½. M. [celé jméno žalované] dále uvedla, že dne 5. 9. 2019 podala návrh na vklad vlastnického práva na základě uvedeného rozhodnutí soudu. Dne 23. 1. 2020 vydal Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav (dále i jen„ KN“) rozhodnutí č. j. V- 502/2019-207, kterým byl návrh vkladu zamítnut s odůvodněním, že dle rozsudku soudu má dojít ke změně zápisu vlastnictví z [celé jméno žalovaného] na [celé jméno žalované], když však vlastníkem nemovitých věcí není účastník vkladového řízení [celé jméno žalovaného], ale [obec] Polívka. [příjmení] [příjmení] vydražil nemovitosti v dražbě nařízené v rámci exekučního řízení vedeného na majetek [celé jméno žalovaného] M. [celé jméno žalované] namítala, že však v době podání návrhu na vklad vlastnického práva byl 5. 9. 2019 jako vlastník předmětných nemovitých věcí zapsán v katastru nemovitostí [celé jméno žalovaného]. Dále uvedla, že právní moc o udělení příklepu soudním exekutorem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] nastala až 17. 9. 2019 žalobkyně měla za to, že rozhodnutí Katastrálního úřadu bylo protiprávní a její vlastnictví mělo být zapsáno do KN. Trvala na tom, že je pravou vlastnicí ideální ½ nemovitých věcí uvedených ve výroku I tohoto rozsudku. Žalovaný z žaloby o určení vlastnictví [celé jméno žalobce] navrhl žalobu o určení vlastnictví zamítnout, trval s poukazem na zápis v KN na tom, že je platným vlastníkem nemovitých věcí, které platně nabyl od vlastníka [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] nemovité věci nabyl jako vydražitel ve veřejné dražbě. Soud k uvedeným tvrzením M. [celé jméno žalované] provedl jí navržený důkaz rozsudkem zdejšího soudu č. j. 4C 6/2019-27 z 23. 8. 2019, z úřední evidence ověřil právní moc 3. 9. 2019. Z rozhodnutí bylo zjištěno, že skutečně soud rozsudkem pro uznání (na základě fikce uznání § 153a odst. 3 o.s.ř.) určil, že spoluvlastnicí předmětných nemovitých věcí v podílu ideální ½ je se zpětnou účinností od 4. 2. 2019 [celé jméno žalované]. Z výpisu z KN k [list vlastnictví] k. ú. [obec] bylo zjištěno, že k 23. 8. 2019 byl spoluvlastníkem ideální ½ P. [celé jméno žalovaného], zároveň by k tomuto dni k jeho spoluvlastnickému podílu zapsán exekuční příkaz k prodeji nemovité věci s právními účinky zápisu ke 12. 10. 2016 16. 11.55 hod. Z rozhodnutí č. j. V- 502/2019-207 ze dne 23. 1. 2020 soud zjistil, že návrh na vklad vlastnického práva M. [celé jméno žalované], kterého se od 5. 9. 2019 domáhala na základě pravomocného rozhodnutí č. j. 4C 6/2019-27, byl zamítnut, neboť dle výroku rozsudku soudu má dojít ke změně zápisu vlastnictví z [celé jméno žalovaného] na [celé jméno žalované], když však vlastníkem nemovitých věcí není účastník vkladového řízení [celé jméno žalovaného], ale [příjmení] [příjmení]. Pokud jde o přezkum vkladového řízení soudem, může se tohoto domáhat účastník řízení v prekluzivní lhůtě 30 dní žalobou v občanskoprávním řízení podle části 5 občanského soudního řádu. Jak soud zjistil z úřední evidence, taková žaloba v prekluzivní lhůtě podána nebyla, z tohoto důvodu nemůže soud posuzovat postup Katastrálního úřadu ve vkladovém řízení, a tedy ani další předložený důkaz„ informace o průběhu vkladového řízení“, citované rozhodnutí Katastrálního úřadu ve věci řízení o povolení vkladového řízení je tak konečné. Zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva pro M. [celé jméno žalované] k předmětným nemovitým věcem odpovídá i k důkazu předložený výpis z listu vlastnictví [číslo] vedeného pro k. ú. a obec Kosmonosy prokazující stav k 18. 12. 2019, na kterém jsou jako spoluvlastníci každý k ideální ½ uvedeni [celé jméno žalobkyně] a [příjmení] [příjmení]. Z připojeného exekučního spisu 6 EXE 1622/2010 soud zjistil, že povinný [celé jméno žalovaného] podal v exekučním řízení vedeném na jeho majetek pod sp zn 134 EX 07866/10 odvolání proti usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 5. 2019 č. j. 134 EX 07866/10-564 o udělení příklepu na vydražené nemovitosti (nemovité věci uvedené ve výroku I). V odvolání mimo jiné namítal, že dražba nemovitých věcí se konala přesto, že soudnímu exekutorovi bylo povinným sděleno, že u Okresního soudu v Mladé Boleslavi probíhá od 16. 5. 2019 řízení o žalobě na vrácení daru [celé jméno žalovaného] (předmětných nemovitostí). Usnesením č. j. 20 Co 231/2019-589 v právní moci 14. 8. 2019 bylo k uvedenému odvolání pravomocně Krajským soudem v Praze potvrzeno usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 5. 2019 č. j. 134 EX07866/10-564 o udělení příklepu na vydražené nemovitosti [jméno] [příjmení]. K námitce podaní žaloby na vrácení daru, nemovitých věcí, jež byly předmětem dražby, soud uvedl, že k datu provedení dražby 21. 5. 2019 nebylo zjištěno, že by byla podána vylučovací žaloba. Jediným prostředkem k ochraně práv třetích osob při dosud probíhající exekuci je žaloba uvedená v § 267 o.s.ř. (tzv. vylučovací žaloba). K tomu též NS ČR v rozhodnutí 26 Cdo 2053/2014 cit:„ Pokud vlastník (resp. spoluvlastník) nemovitosti, který v katastru není jako vlastník (spoluvlastník) zapsán, zjistí, že jeho nemovitost má být prodána v dražbě na základě již nařízené exekuce, může se bránit vylučovací žalobou; jakmile je taková žaloba podána, musí být exekuční řízení přerušeno až do rozhodnutí o