19 C 96/2020-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spořitelském úvěru [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou půjčku zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] (úroková sazba [anonymizováno] ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, na půjčku žalovaná naposledy hradila dne [datum], celkem zaplatila [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši [částka], poplatku za hotovostní inkaso ve výši [částka]. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni [datum] svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požadovala žalobkyně přiznat též kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (úrok ve výši [anonymizováno] ročně z dlužné jistiny [částka], který žalobkyně nárokuje za období od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do [datum], kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (úrok ve výši [anonymizováno] ročně z dlužné jistiny [částka], který žalobkyně nárokuje za období od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do [datum], kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši [anonymizováno] ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva), na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek sestává z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]), a to v 58 týdenních splátkách po [částka], splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky ve výši [částka] převzala v hotovosti. Podle čl. 1 smlouvy byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši [anonymizováno]. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila pouze celkem [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 5 smlouvy právo na úhradu celé nesplacené jistiny. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem z téhož dne odeslaným dne [datum]. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. 5. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Ze zákaznické karty žalované vedené právní předchůdkyní žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala o půjčku ve výši [částka]. K osobním poměrům žalované bylo v této kartě zaznamenáno, že žalovaná má partnera, má jedno nezaopatřené dítě, má učňovské vzdělání, žije v nájmu, pobírá mateřskou/rodičovský příspěvek ve výši [částka]. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány částkou [částka] měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela, že použitelný příjem žalované činí [částka] měsíčně. Tyto informace získané od žalované měly být ověřeny z bankovních výpisů, dokladu o přiznání mateřské/rodičovské a potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 11. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. 12. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 13. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že p