7 C 298/2021-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 9 229 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalobkyně žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně žalované poskytla peněžní částku ve výši 7 000 Kč, a to převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr uhradit do [datum]. Žalovaná v dotazníku vyplnila, že dosahuje příjmu ve výši 24 000 Kč a její měsíční výdaje činí 14 500 Kč. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku ve výši 1 271 Kč. Žalovaná částka ve výši 9 229 Kč se skládá z dlužné jistiny 5 729 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroku z dlužné jistiny ve výši 5 729 Kč od [datum] do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne [datum] zaslala na bankovní účet žalované částku ve výši 7 000 Kč, a žalovaná se zavázala částku ve výši 7 000 Kč žalobkyni vrátit do [datum] (smlouva o půjčce, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, výpis z účtu žalobkyně, faktura žalobkyně ze dne [datum]). Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku ve výši 1 271 Kč (tvrzení žalobkyně). Ačkoli žalovaná před poskytnutím úvěru uvedla, že dosahuje příjmu ve výši 24 000 Kč a její měsíční výdaje činí 14 500 Kč (výpis z informačního systému žalobkyně), žalobkyně u žalované neprovedla kontrolu úvěruschopnosti, když u žalované nijak neověřila její příjmy ani žalovanou uvedené údaje. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky poprvé vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], která jí byla zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum], podací lístek). 6. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. 7. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr vůbec nezkoumala, resp. neprokázala, že by tuto schopnost žalované skutečně řádně zkoumala (žalobkyně žalovanou uvedené údaje vůbec neprověřovala). 8. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost. 9. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr ve sjednané lhůtě, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou 5 729 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované skutečně poskytla (7 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (1 271 Kč). 10. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], která jí byla odeslána dne [datum], uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (5 729 Kč) od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. 11. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněné smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do 3 500 Kč spolu se zákonným úrokem z částky 5 729 Kč od [datum] do [datum] částečně zamítnout. 12. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. 13. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz [příjmení], L., [příjmení], J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832). 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně, která se svého nároku domáhala formulářovou žalobou, byla úspěšná ve sporu ze 62 % a žalovaná z 38 %, tj. žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 24 % Náklady žalobkyně představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 200 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 600 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. 15. Z částky 1 489 Kč činí 24 % částku 357 Kč a tuto je žalovaná povinna zaplatit, jak je uvedeno ve výroku II. 16. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.