7 C 349/2021-37 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Chomutově dne 6. 11. 2020 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 9 108 Kč s příslušenstvím. V rámci odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný v níže uvedených dnech nastoupil do vozidla MHD provozovaného žalobkyní, avšak po započetí přepravy se - na výzvu přepravního kontrolora - neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobci vedle jízdného ve výši 18 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný dne 17. 1. 2018 v 9:55 hodin (linka [číslo]), dne 17. 1. 2018 v 10:03 hodin (linka [číslo]), dne 24. 1. 2018 v 9:49 hodin (linka [číslo]), dne 19. 3. 2018 v 16:48 hodin (linka [číslo]), dne 13. 5. 2018 v 11:15 hodin (linka [číslo]) a dne 28. 5. 2018 v 16:48 hodin (linka [číslo]) cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobkyní a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost v každém jednotlivém případě zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 18 Kč a přirážku jízdného ve výši 1 500 Kč. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné v den sepsání zápisu o přepravní kontrole (ten byl sepsán v den předmětné jízdy). Cestující je povinen zaplatit jízdné a přirážku jízdného, kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách a která nesmí přesáhnout 1 500 Kč (srov. ustanovení § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, respektive ustanovení § 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě). Z uvedených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné (6 x 18 Kč) a přirážku jízdného (6 x 1 500 Kč), tedy celkem 9 108 Kč, když žalovaný zůstal zcela nečinný a neuvedl nic, co by nárok žalobkyně zpochybnilo. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala ode dne, kdy již byl žalovaný v prodlení s placením celého dluhu, do něhož se žalovaný dostal den následující po sepsání zápisu o přepravní kontrole, a jeho výše je v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Z tohoto důvodu soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni – vedle dlužné jistiny – zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne požadovaného žalobkyní. Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud v této věci neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by jí neměl náhradu účelných nákladů zcela nebo zčásti přiznat podle ustanovení § 150 o. s. ř. (ostatně účastníci žádné takové mimořádné důvody ani netvrdili). Z tohoto důvodu soud žalobkyni přiznal náhradu v tomto řízení účelně vynaložených nákladů, a to konkrétně ve výši 600 Kč, která odpovídá jím zaplacenému soudnímu poplatku (400 Kč) a paušální úhradě hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 100 Kč za jeden úkon, tj. za sepis žaloby a zaslání předžalobní výzvy. Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.