7 C 359/2021-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 23. 9. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalovaný jakožto provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] neměl k tomuto vozidlu v období od 24. 7. 2020 do 13. 11. 2020 v rozporu se zákonem uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). K zaplacení příspěvku ve výši 5 311 Kč (denní sazba 47 Kč x 113 dnů) vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 31. 12. 2020, přičemž splatnost příspěvku nastala po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení výzvy, tj. dne 16. 3. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho, ač byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou. Žalobkyně po žalovaném podanou žalobou požaduje též zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Žalovaný má povolen pobyt na území ČR s evidovanou adresou uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Soudy České republiky jsou příslušné k rozhodnutí věci dle právního řádu České republiky dle § 6 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, když mezinárodní smlouva uzavřená mezi Vietnamskou socialistickou republikou a ČSSR o pomoci ve věcech občanských a trestních tuto problematiku neřeší. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaný byl v období od 18. 10. 2018 zapsán v registru vozidel jako vlastník či provozovatel osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž v období od 24. 7. 2020 do 13. 11. 2020, tj. po dobu 113 dní nebylo k osobnímu automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 5 311 Kč (zákonná sazba 47 Kč x 113 dnů) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, tj. celkové částky 5 611 Kč do 60 dnů od doručení dopisu ze dne 31. 12. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2020). K zaplacení příspěvku byl žalovaný urgován žalobkyní upomínkami ze dne 8. 4. 2021 a ze dne 7. 5. 2021 (prokázáno upomínkou ze dne 8. 4. 2021 a upomínkou ze dne 7. 5. 2021). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že splatnost příspěvku nastala dne 16. 3. 2021. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 18. 6. 2021 podanou k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 18. 6. 2021 a podacím lístkem). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> Denní sazba příspěvku osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ byla dána dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 205/1999 Sb., ve výši 47 Kč, náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek byly dány dle § 2a téže vyhlášky ve výši 300 Kč. Žalobkyně předloženými listinami prokázala, že žalovaný byl povinen jakožto vlastník/provozovatel osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] zaplatit žalobkyni příspěvek za 113 dnů, kdy ke svému vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného dle zákona vyzvala k zaplacení příspěvku ve výši 5 611 Kč včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný svou povinnost nesplnil, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně právo dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.