8 C 279/2020-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k soudu dne 23. 7. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 9. 6. 2017, na jejím základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 15 560 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaného úroku ve výši 3 220 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 496 Kč a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 934 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 561 Kč s poslední splátkou ve výši 551 Kč splatnou dne 3. 8. 2018. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty žalovaného. Vycházela přitom z informací sdělených žalovaným při osobní návštěvě zástupce žalobkyně u žalovaného doma, žalovaný žalobkyni doložil výši příjmů a výdajů své domácnosti. Kopie dokumentů předložených žalovaným žalobkyně nepořizovala. Žalobkyně žalovanému nenabídla možnost bezhotovostního režimu splátek, protože tato možnost je podmíněna výsledkem posouzení úvěruschopnosti. Zápůjčku 18 000 Kč poskytla žalobkyně žalovanému tak, že částku 5 861 Kč použila na splacení nezaplacených dlužných částek žalovaného ze smlouvy o zápůjčce [číslo] částku 12 139 Kč vyplatila žalovanému v hotovosti. Za předčasné splacení předešlé smlouvy naúčtovala žalobkyně žalovanému poplatek 25 Kč a zůstatek na smlouvě snížila o nespotřebovanou část poplatků ve výši 3 471 Kč. Ze sjednaných splátek však žalovaný žádnou neuhradil. Dluh žalovaného ve výši 33 650 Kč žalobkyně snížila o nespotřebované poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 590 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky 30 060 Kč za dobu od 4. 8. 2018 do 23. 7. 2020, tj. ve výši 21 643,20 Kč, z níž uplatňuje pouze částku 9 000 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 4. 8. 2018. Žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 5. 6. 2019. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že se domníval, že se mu platby na úvěr od žalobkyně strhávají exekučně. Žalovaný pobírá dávky nemocenského pojištění ve výši 18 000 Kč, z nichž jsou prováděny srážky a vyplácena mu je částka 12 500 Kč až 12 800 Kč měsíčně. V péči má žalovaný tříletého syna, bydlí s přítelkyní, která pobírá mateřskou a má dvě děti. Žalovaný žádá soud o možnost hradit dluh ve splátkách 2 000 Kč měsíčně. 3. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Obchodní zástupkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 9. 6. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 18 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 15 650 Kč (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši 3 220 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 496 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 934 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 561 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky s poslední splátkou ve výši 551 Kč RPSN činila 232,43 %, úroková sazba 29 % ročně. Žalovaný si zvolil variantu [příjmení] v hotovosti s týdenním režimem splátek, což znamená, že byl povinen splácet poskytnuté prostředky k rukám zástupce žalobkyně dle [číslo] smluvních podmínek. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal ve výši 12 139 Kč v hotovosti v místě svého bydliště a částka 5 861 Kč byla použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek dle dřívější smlouvy o zápůjčce [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o zápůjčce [číslo]). 5. Podle čl. 2 smluvních podmínek zahrnuje činnost zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky poskytovaná na základě smlouvy administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení žalovaného do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením částky zápůjčky, garanci neuplatnění zpoplatněných upomínek, úroku z prodlení či smluvních pokut za prodlení žalovaného ze strany žalobkyně od počátku prodlení do doby dosažení nedoplatku v souhrnné výši dvanáctinásobku první týdenní splátky, možnost požádat o splátkové prázdniny spočívající v prodloužené splatnosti dlužné částky. Administrativní činnost a komfortní splácení zahrnuje zpracování splátek žalovaného a aktualizace účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím telefonického upozornění a/nebo písemného upozornění nebo SMS upozornění na prodlení, podporu prostřednictvím zákaznické infolinky žalobkyně, činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace v případě její ztráty nebo poškození a mimořádné přijetí splátky celkové dlužné částky na pobočce žalobkyně. Hotovostní režim splátek jako doplňková volitelná služba zahrnuje výběry splátek v místě bydliště žalovaného a jejich zápis do karty splátek, převoz hotovosti od žalovaného, návštěvy žalovaného v místě bydliště v termínech splátek a telefonické či osobní sjednávání času návštěvy (smluvní podmínky). 6. Při prověřování úvěruschopnosti žalobkyně zjistila, že žalovaný je svobodný, má středoškolské vzdělání, žije v nájemním bydlení, úvěr potřebuje na opravy/rekonstrukce. Žalovaný byl zaměstnaný u [právnická osoba] jako operátor výroby, což bylo ověřeno z pracovní smlouvy. V zaměstnání dosahoval žalovaný čistého měsíčního příjmu 21 542 Kč. Po odečtení měsíčních výdajů (externí splátky zápůjček 5 000 Kč, interní splátky u žalobkyně 2 530 Kč, odhadované měsíční výdaje 5 600 Kč) zbýval žalovanému použitelný příjem 8 412 Kč. Žalovaný předložil žalobkyni občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásku za duben 2017 a výpisy z bankovního účtu za únor až duben 2017. Žalovaný žádal o zápůjčku ve výši 18 000 Kč hrazenou měsíčními splátkami (zákaznická karta). 7. Ze sjednaných splátek ze smlouvy o zápůjčce žalovaný žádnou splátku nezaplatil (tabulky umoření). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky do 11. 6. 2020 dopisem zástupce žalobkyně ze dne 4. 6. 2019 odeslaným následujícího dne (předžalobní upomínka včetně podacího archu). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. [právnická osoba] [anonymizováno], řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.