9 C 11/2021-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne 22. 8. 2017 [číslo] dne 8. 1. 2018 [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč (úvěr [číslo]) a 28 000 Kč (úvěr [číslo]) v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutý úvěr ve výši 17 000 Kč zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 580 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 2 380 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč a dále poplatku za sjednané životní pojištění ve výši 406 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 517 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 2. 10. 2018. Poskytnutý úvěr ve výši 28 000 Kč se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 24 920 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 4 760 Kč (úroková sazba 21,27 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 5 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 560 Kč a dále poplatku za sjednané životní pojištění ve výši 702 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 688 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 8. 7. 2019. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, na oba úvěry naposledy zaplatil splátku dne 18. 5. 2018. Na úvěr ve výši 17 000 Kč uhradil celkem 13 585 Kč a na úvěr ve výši 28 000 Kč pak celkem 4 100 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 12 459,61 Kč a poplatku ve výši 3 941,39 Kč (v případě úvěru 17 000 Kč) a z jistiny ve výši 28 000 Kč a poplatku ve výši 21 522 Kč (v případě úvěru 28 000 Kč), a to marným uplynutím týdenní lhůty po úhradě poslední splátky. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 29. 11. 2019 své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byl žalovaný písemně informován. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat též ve vztahu k úvěru 17 000 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 295,80 Kč (úrok ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 12 459,61 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 10. 10. 2018, po uplynutí týdenní lhůty od uhrazení poslední splátky, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 3 472,62 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 12 459,61 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 3. 10. 2018, kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 12 459,61 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 12 459,61 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ve vztahu k úvěru 28 000 Kč požaduje žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 065,56 Kč (úrok ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 28 000 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 16. 7. 2019, po uplynutí týdenní lhůty od uhrazení poslední splátky, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 2 382,24 Kč (úrok ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny 28 000 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 9. 7. 2019, kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny 28 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 28 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 22. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 12 580 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 2 380 Kč, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky ve výši 3 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč) a dále s poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu [anonymizována dvě slova] ve výši 406 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 517 Kč, splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč převzal v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Podle čl. 1 smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 23,72 %. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, právní předchůdkyni uhradil pouze částku 13 585 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 5 smluvních podmínek právo na uhrazení dlužných částek. Dne 8. 1. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 24 920 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 4 760 Kč, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky ve výši 5 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 560 Kč) a dále s poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu [anonymizována dvě slova] ve výši 702 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 688 Kč (poslední splátka ve výši 646 Kč, splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč převzal v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Podle čl. 1 smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 21,27 %. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, právní předchůdkyni uhradil pouze částku 4 100 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 5 smluvních podmínek právo na uhrazení dlužných částek. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem z téhož dne odeslaným dne 13. 12. 2019. K zaplacení žalovaných částek byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 30. 4. 2020 odeslaným dne 1. 5. 2020 s tím, aby žalovaný uhradil žalované částky do 7. 5. 2020. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. 5. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k oběma úvěrům. Ze zákaznických karet soud zjistil, že žalovaný požádal postupně o dva úvěry. K osobním poměrům žalovaného bylo v první zákaznické kartě ze dne 22. 8. 2017 zaznamenáno, že žalovaný je ženatý, má jedno nezaopatřené dítě, žije s manželkou v nájmu, je zaměstnán ve [právnická osoba] jako řidič s příjmem ve výši 31 700 Kč. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány částkou 17 500 Kč měsíčně (10 000 Kč výdaje na bydlení, 7 500 Kč osobní výdaje). Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela, že použitelný příjem domácnosti činí 14 200 Kč měsíčně. Tyto informace získané od žalovaného měly být ověřeny z bankovních výpisů, pracovní smlouvy. V zákaznické kartě ze dne 8. 1. 2018 bylo zaznamenáno, že žalovaný je ženatý, má jedno nezaopatřené dítě, žije s manželkou v nájmu, je zaměstnán ve [právnická osoba] jako řidič s příjmem ve výši 27 500 Kč. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány částkou 16 319 Kč měsíčně (6 500 Kč výdaje na bydlení, 7 500 Kč osobní výdaje, 2 319 Kč splátky úvěrů). Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela, že použitelný příjem domácnosti činí 11 181 Kč měsíčně. Tyto informace získané od žalovaného měly být ověřeny z bankovních výpisů. Žalobkyně ani přes výzvu nepředložila dostatek listin či neoznačila žádné důkazy k prokázání skutečnosti, že údaje uvedené v zákaznických kar