11 C 257/2021-33 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Návrhem podaným k soudu dne 29. 10. 2021 se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku jako náhradu škody v souvislosti s trestním řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 T 74/2019, ve kterém byl žalobce rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19. 5. 2020, č.j. 17 T 74/2019-362 pravomocně zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek pro nějž je obžalovaný stíhán. Žalobci tak vznikl vůči žalované nárok na náhradu škody vyplývající z uhrazení nákladů obhajoby celkem ve výši 27 225 Kč. Žalobce dopisem ze dne 21. 4. 2021 požádal žalovanou o úhradu žalované částky, žalovaná však v zákonné šestiměsíční lhůtě požadovanou částku žalobci neuhradila a ani nesdělila důvody, proč k úhradě nedošlo. Z tohoto důvodu žalobce žádal i o úhradu úroku z prodlení v zákonné výši od 21. 10. 2021, kdy uplynula lhůta k plnění. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne 22. 2. 2022, kdy uvedla, že nárok žalobce považuje za důvodný v plném rozsahu, v předmětné věci byly splněny podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu a výše, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 22. 2. 2022. Dříve, než začalo jednání, vzal žalobce podanou žalobu zpět co do částky ve výši 27 225 Kč s ohledem na to, že tuto částku žalovaná žalobci dne 24. 2. 2022, tedy po podání žaloby uhradila. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), v souladu s dispozitivním projevem žalobce řízení částečně zastavil, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že byl návrh vzat částečně zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalované. Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř). Pokud jde o odůvodnění takového rozsudku, uvede soud pouze předmět řízení a důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání (§ 157 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala uplatněný nárok žalobce, soud rozhodl podle § 153a odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku II., aniž by ve věci nařizoval jednání (viz § 153a odst. 4 o. s. ř.). Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši 14 196,80 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou advokáta 8 880 Kč za 4 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění, písemné podání ve věci samé ze dne 15. 3. 2022), přičemž podle § 7 AT činí sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby částku 2 220 Kč, -) odměnou advokáta za 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), -) to vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 2 116,80 Kč. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.