11 C 361/2022-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 983 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 2. 12. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky Volkswagen, [registrační značka]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 4 853 Kč (s účinností od 2. 12. 2021 pak na částku 5 078 Kč) s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 2. 12. 2021, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu došlo k zániku pojistné smlouvy, a to ke dni 1. 4. 2022. Za období od 2. 12. 2021 do 1. 4. 2022 činí dlužné pojistné částku 1 909 Kč. Žalovaný dlužné pojistné s příslušenstvím neuhradil ani přes upomínky žalobkyně, ani přes předžalobní upomínku jejího zástupce. Žalobkyně tedy požaduje uhradit dlužnou částku 1 983 Kč, když tato se skládá z dlužného pojistného ve výši 1 683 Kč a z poplatku za odeslání upomínky ve výši 300 Kč, a dále též zákonný úrok z prodlení z částky 1 683 Kč od 3. 12. 2021 do zaplacení. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Mongolska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 15 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť účastníci uzavřeli v pojistné smlouvě (resp. všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy) dohodu, dle které jsou příslušnými k projednání sporů ze smlouvy české soudy, a v době uzavření smlouvy měli oba účastníci bydliště nebo obvyklý pobyt na území České republiky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli distančním způsobem (akceptací nabídky zaplacením pojistného dne 2. 12. 2020) smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se zavázal k úhradě pojistného ve výši 4 853 Kč ročně, splatným ročně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou počínaje dnem 2. 12. 2020. Pro pojistné období od 2. 12. 2021 do 2. 12. 2022 bylo pojistné stanoveno na částku 5 078 Kč, což bylo žalovanému oznámeno. Nedílnou součástí předmětné smlouvy byly mj. Pojistné podmínky pro autopojištění (dále jen„ VOP“) a sazebník poplatků, na základě kterých byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za zaslání upomínky dlužného pojistného poplatek ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 2. 12. 2021, byl upomínkou ze dne 10. 2. 2022 vyzván k úhradě dlužného pojistného a také upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení. Žalovaný nezaplatil dlužné pojistné ani na základě této výzvy, a proto pojištění zaniklo ke dni 1. 4. 2022 O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 4. 2022. Žalovaný přes předžalobní upomínky žalobkyně a jejího zástupce žalovanou částku sestávající z dlužného pojistného ve výši 1 983 Kč a nákladů za upomínání ve výši 300 Kč s příslušenstvím dosud neuhradil. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to distančním způsobem v souladu s § 1820 a násl. o. z., tedy bez současné fyzické přítomnosti stran, když nabídka žalobkyně na uzavření pojistné smlouvy byla přijata žalovaným zaplacením prvního pojistného. Žalovaný byl povinen na základě této smlouvy hradit běžné sjednané pojistné. Jelikož žalovaný nezaplatil splatné pojistné, zaslala mu žalobkyně upomínku ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. a poskytla mu dodatečnou lhůtu k plnění. Protože ani na základě této výzvy žalovaný ničeho nezaplatil, pojištění zaniklo ke dni 1. 4. 2022. Vzhledem k tomu má žalobkyně nárok na poměrnou část pojistného plnění ve výši 1 683 Kč za období, kdy pojištění bylo poskytováno, tj. od 2. 12. 2021 do 1. 4. 2022. Žalobkyně žalovaného požádala smluveným způsobem o zaplacení dlužné částky, jelikož však žalovaný dosud nesplnil své smluvní závazky, ocitl se ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat vedle žalované částky (sestávající z dlužného pojistného ve výši 1 683 Kč a nákladů za upomínání ve výši 300 Kč, které byly stanoveny v souladu s VOP, jimiž se řídí předmětná smlouva) také úroky z prodlení. Na základě všech shora uvedených důvodů shledal tedy soud žalobu důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O příslušenství dlužné částky ve formě zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, tj. od 3. 12. 2021, do zaplacení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 983 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (pod písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).