15 C 32/2022-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO], a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované dne 3. 7. 2018 na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč, čímž se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila, jelikož mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Žalovaná poskytnutou částku nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 na žalobkyni. Žalovaná svůj dluh nesplnila ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění před podáním žaloby, odeslané dne 2. 2. 2021, vyzvána. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byla pod variabilním symbolem [číslo] tj. pod rodným číslem žalované, odeslaná částka ve výši 20 000 Kč dne 3. 7. 2018. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 1. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba] jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, podle které přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, odeslaného dle podacího lístku téhož dne, má soud za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 2. 2. 2021, odeslané dle podacího lístku téhož dne, soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby řádně vyzvána. 7. Soud neprováděl jako důkaz Smlouvu o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem [anonymizováno] (pod záštitou společnosti [právnická osoba]), verzi 201607_A75, jelikož sama žalobkyně uvedla, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky a ta je proto požadována z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. 8. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 9. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč převodem na její bankovní účet dne 3. 7. 2018 pod variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalované. Žalovaná poskytnutou částku právní předchůdkyni nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou odpovídající poskytnuté částce 20 000 Kč na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 2. 2021, odeslaným dle podacího lístku téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně finanční částku ve výši 20 000 Kč, čímž došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalovaná přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na pohledávku cokoli zaplatila, ve sporu zůstala zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. 19. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jelikož žalovaná částka odpovídala zapůjčené jistině, kterou žalovaná ani částečně nesplatila a bezdůvodně se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně obohatila, a výrokem I. uložil žalované povinnost k úhradě částky 200 000 Kč. Vzhledem ke vzniklému prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení, který uplatnila v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od 13. 2. 2021 do zaplacení. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 21. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř.