16 C 384/2021-141 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou ze dne 22. 12. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 1 600 000 Kč s příslušenstvím a přiznání náhrady nákladů řízení.2. V rámci odůvodnění žaloby (čl. 2-4 spisu) uvedla, že účastníci začali vést od začátku roku 2013 společnou domácnost a následně se v roce 2015 rozhodli, že postaví pro sebe a své děti rodinný dům. Aby účastníci řízení, resp. žalovaný, dosáhli na hypotéční úvěr, uváděl žalovaný pouze sebe jako žadatele o hypotéku a dále nežádal o hypotéku ve výši 100% s tím, že žalobkyně prodá svůj byt v , adresa, a stavba rodinného domu bude částečně hrazena i z prodeje bytu žalobkyně. Žalobkyně v roce 2015 prodala bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , v části obce , adresa, , jméno FO, , který je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, (dále jen „byt“ či „bytová jednotka“), za částku ve výši 1 990 000 Kč, přičemž peníze z kupní smlouvy měly být zaslány na její účet. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /32 v obci a katastrálním území , adresa, (dále jen „pozemek“). Na tomto pozemku začali účastníci se stavbou rodinného domu, přičemž žalobkyně do stavby rodinného domu postupně investovala částku nejméně ve výši 1 600 000 Kč, kterou měla z prodeje bytové jednotky. Žalobkyně výslovně uvedla, že v roce 2017 uzavřela dvě smlouvy o půjčce v celkové výši 845 000 Kč, tyto finanční prostředky rovněž investovala do nemovitosti žalovaného, ale nečiní je předmětem řízení. Jelikož účastníci řízení nebyli manželé, požádala žalobkyně žalovaného, aby jí potvrdil, že tyto platby učinila za něj a že je investovala do stavby rodinného domu na jeho pozemku, a to formou uznání dluhu. Po dohodě účastníků na výši investované částky, předal žalovaný žalobkyni listinu ze dne 12. 1. 2018, v níž uznává, že žalobkyni dluží částku ve výši 1 600 000 Kč. Následně v červnu 2018 předal žalovaný žalobkyni shodnou listinu, na které dne 9. 6. 2018 uznal podpis za vlastní. V lednu 2019 ukončila žalobkyně soužití se žalovaným a snažila se s ním dohodnout na vrácení finanční částky ve výši 1 600 000 Kč, a to i prostřednictvím svého právního zástupce. Jelikož mimosoudní jednání nebyla úspěšná, vyzvala žalobkyně dne 31. 7. 2020 žalovaného výzvou k zaplacení dluhu se lhůtou splatnosti do 15. 8. 2020.3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby (čl. 37-38 spisu), když žalobkyni náleží pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu, v němž byla jeho nemovitost zhodnocena (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1184/2005, podle kterého pro výši bezdůvodného obohacení, k němuž došlo investicemi do cizí nemovitosti, je rozhodující rozdíl mezi cenou nemovitosti před provedením investic a po něm, vyčíslený ke dni vzniku bezdůvodného obohacení ke dni ukončení společného soužití účastníků, tj. leden 2019), přičemž ale žalovaný již žalobkyni na předmětný nárok uhradil částku ve výši 965 000 Kč (dne 9. 6. 2016 částku 90 000 Kč, dne 15. 6. 2016 částku 660 000 Kč, dne 3. 8. 2016 částku 50 000 Kč a dne 10. 4. 2017 částku 165 000 Kč). Žalovaný popřel tvrzení žalobkyně, že částka 1 990 000 Kč z prodeje bytu byla zaslána na účet žalobkyně (viz čl. III kupní smlouvy), a dále její tvrzení, že vyčerpala celou finanční částku, kterou měla z prodeje bytu, na úhradu plateb do stavby rodinného domu na pozemku žalovaného. Naopak žalovaný uznal, že dne 12. 1. 2018 podepsal listinu nazvanou „Věc – Vklad finanční částky do nemovitosti“, kterou však vyhotovila žalobkyně, nikoli žalovaný, ve které potvrdil vklad finanční částky ve výši 1 600 000 Kč ze strany žalobkyně do nemovitosti v jeho vlastnictví. Předmětná listina ale nepředstavuje uznání dluhu, jedná se pouze o potvrzení vnosu peněžních prostředků žalobkyně do nemovitosti žalovaného. Podstatná část peněžních prostředků, které žalobkyně vnesla ze svých výlučných prostředků do nemovitosti ve vlastnictví žalovaného, již byla v této době žalovaným žalobkyni uhrazena.4. Doplněním ze dne 15. 6. 2022 (čl. 51-53 spisu), které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 17. 6. 2022, žalobkyně doplnila, že ohledně jejích investic do nemovitosti žalovaného, byla mezi účastníky dohoda, že dům bude při kolaudaci kolaudován do jejich společného jmění manželů, nebo v případě jejich rozchodu, že účastníci sečtou investice ze strany žalobkyně do nemovitosti žalovaného a žalovaný finanční prostředky vrátí (z navýšení hypotéčního úvěru či z prodeje nemovitosti) – půjčka, která ji bude vrácena, až bude žalovaný moci. V listině ze dne 12. 1. 2018 uvedená částka (1 600 000 Kč) představuje rozdíl mezi finančními prostředky, které žalobkyně investovala do nemovitosti žalovaného po odečtení finančních prostředků vrácených žalovaným žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že na závazek žalovaného vrátit žalobkyni zápůjčku, resp. její investice do nemovitosti žalovaného, lze nahlížet jako na závazek žalovaného vrátit finanční plnění, kdy lhůta je ponechána na jeho vůli, až bude moci a v této souvislosti navrhla alternativní petit, že doba plnění povinnosti žalovaného vrátit žalobkyni zapůjčené finanční prostředky ve výši 1 600 000 Kč se určuje na 30 dní od právní moci rozsudku. Žalobkyně ze svých výlučných prostředků hradila následující investice do nemovitosti ve vlastnictví žalovaného nebo se spolupodílela na jejich úhradě: projektovou dokumentaci, zaměření pozemku od Geodezie Mnichovo Hradiště, nákup stavebního materiálu v Baumax; hrubou stavbu (zhotovení základové desky, zhotovení hrubé stavby – obvodové zdi z betonu, betonové schodiště, zhotovení střechy (krovy + tašky) bez zateplení; komín, okna a střešní okna, venkovní dveře francouzská okna, okapy), venkovní kiosek na elektroměr, připojení vody a elektřiny do rodinného domu, rozvody elektřiny a vody v domě, podlahy v domě, položení podlah, vymalování, krb, topení a tepelné čerpadlo, dveře a zárubně, kování a kliky, 2x WC (přízemí a patro), koupelny (obklady, dlažba, sanita, skříňky), kuchyně (dodávka + montáž), výsuvné schody na půdu a půdu (zateplení, skelná vata, parotěsy, folie, OSB desky, 2x světlo). , jméno FO, . patře žalobkyně uhradila zateplení skelnou vatou, parotěsy, profily na sádrokartony, sádrokartony, štuk a výmalbu (ložnice, 2x dětský pokoj, koupelna). Žalobkyně dále v nemovitosti žalovaného investovala do venkovního zateplení polystyrenem, sloupků plotu do ulice a pletiva, betonových základů pod zahradní domek a zahradního domku, betonování terasy a parkovacího stání před domem, terénních úprav pozemku včetně rovnání zeminy bagrem, podloží na bazén a bazénu, vrtání studny a jímky odpadních vod. Před zahájením investic ze strany žalobkyně byl pozemek holý a nezasíťovaný, po jejich dokončení byl součástí pozemku rodinný dům k nastěhování před kolaudací, přičemž zhodnocení nemovitosti navrhla stanovit znaleckým posudkem. Investice do nemovitosti žalovaného žalobkyně hradila z půjček a z prodeje bytové jednotky:- dne 5. 8. 2015 se jednalo o půjčku ve výši 83 000 Kč,- dne 6. 1. 2016 se jednalo o příjem z prodeje bytu ve výši 758 912 Kč,- dne 7. 1. 2016 se jednalo o příjem z prodeje bytu ve výši 400 000 Kč,- dne 13. 4. 2016 se jednalo o půjčku ve výši 100 000 Kč,- dne 25. 4. 2016 se jednalo o půjčku ve výši 600 000 Kč a- dne 27. 11. 2017 se jednalo o půjčku ve výši 195 000 Kč.Žalovaný dále vrátil žalobkyni částku ve výši 703 844,32 Kč, která byla uhrazena z prodeje bytu žalobkyně na hypotéční úvěr žalovaného. Žalobkyně měla dále k dispozici částku ve výši 150 000 Kč jako půjčku od své matky, příjmy z mateřské, resp. rodičovské a z výživného pro děti. Závěrem žalovaná potvrdila, že jí žalovaný vrátil na půjčku, resp. na její investici do nemovitosti žalovaného částku v celkové výši 965 000 Kč. Žalovaná částka je rozdíl mezi celkovou zápůjčkou, investicí žalobkyně do nemovitosti žalovaného, a tím, co žalovaný žalobkyni vrátil, resp. se jedná o dluh, který žalovaný uznal.5. Následným podáním ze dne 8. 8. 2022 (čl. 56-59 spisu) žalobkyně konkretizovala jednotlivé dílčí investice do nemovitosti žalovaného s tím, že v roce 2015 žalovanému na stavbu rodinného domu zapůjčila částku 187 539,90 Kč, v roce 2016 částku ve výši 2 447 788,05 Kč, v roce 2017 částku ve výši 137 234 a v roce 2018 částku ve výši 80 856,36 Kč spolu s hotovostní zápůjčkou (2015-2018) v celkové výši 26 705,10 Kč. V letech 2015 až 2018 žalovaná vybrala z bankomatu částku v celkové výši 356 700 Kč, přičemž tyto výběry byly použity na platby v hotovosti pro nákup stavebního materiálu nebo stavební práce a služby ostatních dodavatelů. Předmětným podáním rovněž doplnila do spisu důkazy o svých výdajích na domácnost v období 2015 až 2018 a doklady o příjmech z půjček a z prodeje svého bytu ve výši 2 136 912 Kč. Žalobkyně zapůjčila žalovanému na stavbu jeho rodinného domu celkem částku ve výši 3 236 826,41 Kč (výběry z bankomatů ve výši 356 700 Kč a platby z účtu na účet a platby v hotovosti ve výši 2 880 123,41 Kč), přičemž z této částky žalovaný žalobkyni vrátil částku ve výši 965 000 Kč, tj. ač žalovaný d