21 C 86/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 24. 4. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o revolvingovém úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalovaný se ode dne čerpání úvěru zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 16,90 % ročně, poplatek ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok včetně poplatků v měsíčních splátkách ve výši 250 Kč vždy k 10. dni kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostával s jejich úhradou do prodlení, využila právní předchůdkyně svého práva a úvěr ke dni 14. 11. 2020 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 5 000 Kč. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 10. 2021, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 15. 11. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 15. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby, avšak žalovaný ani poté ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jako„ právní předchůdkyně“), a žalovaným byla dne 24. 4. 2017 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru„ Peníze na klik“ (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit uvedenou částku v měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč splatných vždy k 10. dni v měsíci, počínaje dnem 10. 5. 2017. Žalovaný se rovněž zavázal platit poplatek 50 Kč za každé čerpání úvěru a úroky ve výši 16,90 % ročně s tím, že poplatky i úroky se stávají součástí jistiny vždy k poslednímu dni v měsíci. Zároveň bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle čl. 6 smlouvy sjednáno pojištění k úvěru, spočívající v pojištění žalovaného jako pojištěného proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti. Podle čl. 7 písm. b) smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný v případě, že by se žalovaný dostal podle čl. 7 písm. a) smlouvy s úhradou jedné splátky do prodlení trvajícího déle než 3 měsíce nebo by se dostal do prodlení s více než dvěma splátkami. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný čerpal částku ve výši 5 000 Kč již dne 24. 4. 2017. S ohledem na to, že nedošlo k uhrazení pohledávky na úvěrovém účtu žalovaného ve stanoveném termínu, rozhodla právní předchůdkyně žalobkyně na podkladě předchozí upomínky o tom, že celá její zbývající částka je ode dne 14. 11. 2020 splatná, a že k tomuto dni ji žalovaný dluží celkovou částku 7 439 Kč. Žalovaný byl o zesplatnění informován rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 14. 11. 2020. Dne 27. 10. 2021 byla mezi právní předchůdkyní jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 8. 11. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě dluhu řádně vyzván předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2022, odeslanou následujícího dne. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 14. 11. 2020 zesplatnila. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 13. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z dlužné jistiny ve výši 8,25 % ročně a úroku z prodlení z dlužné jistiny uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 1 489 Kč Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 189 Kč. Aplikace § 14b a násl. advokátního tarifu je v daném případě zcela namístě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 15. Lhůta ke splnění povinnosti byla sta