7 C 279/2019-131 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 2. 8. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 648,81 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným její právní předchůdkyně [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 2. 2. 2018 smlouvu o úvěru. Nedílnou součástí této smlouvy o úvěru se staly i Všeobecné obchodní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to na jeho úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se naopak zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných splátkách sjednaných ve smlouvě; spolu se splátkami se zavázal hradit i úroky z úvěru ve výši 17,90 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, případně také poplatky za pojištění. Před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru také právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě informací získaných od žalovaného (dotazy na rodinné, pracovní a majetkové a jiné poměry), které získala při zpracování žádosti o předmětný úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž měla ověřenu platební morálku žalovaného, neboť mu vedla jeho běžný účet č. [bankovní účet]. Právní předchůdkyně žalobkyně tak uzavřela, že žalovaný je úvěruschopný. Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením úvěru řádně a včas právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 1. 8. 2018 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019, a to s účinností ke dni 1. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019. Za období od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby nebylo na předmětný úvěr ničeho zaplaceno. Žalovaná částka se konkrétně skládala z dlužné jistiny ve výši 23 687,81 Kč (neuhrazený zůstatek úvěru ve výši 21 429,11 Kč a připsané neuhrazené úroky z úvěru ve výši 2 258,70 Kč), dále z úroků z prodlení ve výši 1 158,17 Kč (kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky) a poplatků ve výši 1 961 Kč Vedle toho se žalobkyně také domáhala zaplacení úroku z úvěru ve výši 17,90 % ročně z částky 2 258,70 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, úroku z úvěru ve výši 17,90 % ročně z částky 21 429,11 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši (9 % ročně) z částky 25 648,81 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně dne 10. 5. 2019 vyzván k dobrovolnému uhrazení dluhu, ale žalovaný neuhradil již ničeho. 2. Žalovaný prostřednictvím opatrovníka k žalobě uvedl, že žalobkyní vznesený nárok neuznává. Předně sjednané úroky jsou nepřiměřeně vysoké a z toho důvodu se příčí dobrým mravům a zásadám poctivosti. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva o úvěru neplatná. Navrhl proto, aby žaloba byla zamítnuta. 3. K projednání věci soud nařídil na den 21. 2. 2021 jednání. Na tomto místě je však potřeba dodat, že v dané věci soud rozhodoval již podruhé. Soud nejprve rozsudkem ze dne 11. 11. 2019, č. j. 7 C 279/2019 – 16, žalobě v plném rozsahu vyhověl. K odvolání žalovaného (podané prostřednictvím opatrovníka) však byl tento rozsudek usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, č. j. 21 Co 2/2021 – 69, zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. 4. Krajský soud v Praze zdejšímu soudu uložil, aby nejprve doplnil šetření k pobytu žalovaného, a to včetně zjištění jeho případné adresy v cizině a dále i to, zda na takto zjištěnou adresu lze doručovat písemnosti. Pakliže by žádná taková adresa nebyla zjištěna, popřípadě na takto zjištěnou adresu by nebylo možné doručovat, pak by to byl důvod pro pokračování v tomto řízení s opatrovníkem žalovaného, který byl žalovanému z důvodu neznámého pobytu usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 11. 2020, č. j. 7 C 279/2019 – 51, ustanoven. Pokud by podmínka neznámého pobytu žalovaného provedeným šetřením zanikla, pak by uvedené zastoupení žalovaného zaniklo. Dále bylo zdejšímu soudu uloženo, aby se zabýval mezinárodní příslušností a volbou práva. Konečně bylo soudu také uloženo, aby se zabýval vznesenými námitkami opatrovníka žalovaného. 5. Za účelem pátrání po pobytu žalovaného soud učinil rozsáhlé šetření, avšak žádnou adresu, na kterou by bylo lze zasílat písemnosti žalovanému na území České republiky, nezjistil. Prostřednictvím právní pomoci s Polskou republikou soud zjistil adresu žalovaného na území Polské republiky, a to Kozielno [číslo], 48 370 Paczków, Polská republika. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních se zdejší soud prostřednictvím příslušného polského justičního orgánu ([příjmení] Rejonowy w Nysie) pokusil doručit žalovanému žalobu a výzvu k vyjádření k této žalobě. [příjmení] [jméno] w Nysie postupem dle uvedeného nařízení zdejšímu soudu sdělil, že žalovaného nelze najít a proto požadované písemnosti nebyly doručeny. Na základě uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žalovaný je stále neznámého pobytu a proto jsou splněny podmínky nutné k tomu, aby mu mohl být ustanoven z tohoto důvodu opatrovník a tudíž s již ustanoveným opatrovníkem v řízení dále pokračoval. 6. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občan Polské republiky s bydlištěm na jejím území. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě byl závazek žalovaného částečně plněn a měl být splněn na území České republiky, a proto může být žalovaný žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 7. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 29. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 20 000 Kč. Ke své osobě v této žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí sám na ubytovně/koleji, je zaměstnaný na dobu určitou (do 31. 12. 2018) ve společnosti [právnická osoba] s příjmem 18 400 Kč měsíčně. Své jediné výdaje vyčíslil na částku 1 000 Kč (kategorie ostatní splátky). 8. Ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 2. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč (vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]) a žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr měsíční splátkou (splatnost první splátky nastala dne 19. 3. 2018), přičemž její měsíční výše činila 401 Kč, s tím, že úvěr měl být nejpozději splacen 18. 2. 2026 (celkem tak 96 splátek). Roční úroková sazba byla sjednána na 17,90 %. Celková částka, kterou žalovaný měl uhradit, tak činila 38 336 Kč V čl. 3 této úvěrové smlouvy bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině, kdy se stanou její součástí. Cena za vyřízení úvěru činila 200 Kč (čl. 4 2. smlouvy). Ve smlouvě byla sjednána možnost okamžitého zesplatnění dluhu v případě prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splácením více než 2 splátek (čl. 8 a 8.2 smlouvy). 9. Z přehledu splácení úvěru ze dne 1. 3. 2019 (úvěrový účet č. [bankovní účet]) soud zjistil, že na čerpaný úvěr žalovaný celkem uhradil toliko 631 Kč. 10. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 29. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl od 28. 3. 2017 zaměstnaný ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]; pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2018. Jeho průměrný čistý měsíční příjem činil 18 400 Kč. 11. Z listiny označené„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“ ze dne 29. 1. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného jednak vyšla z jeho zjištěného příjmu (18 400 Kč měsíčně) a jednak z jeho životních výdajů (7 104 Kč), které byly stanoveny dle interního ekonomického modelu (statistická data, normativní náklady na bydlení a aktuální údaje o životních nákladech). Dále bylo zjištěno, že žalovaný neměl jiné úvěry. 12. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn, že na jeho úvěru je dluh ve výši 3 099 Kč. Byl dále vyzván, aby tento dluh uhradil nejpozději do 1. 8. 2018. Dále byl upozorněn, že pokud dlužnou částku neuhradí, pak může dojít k zesplatnění celého dluhu. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 4. 8. 2018 soud dále zjistil, že ke dni 1. 8. 2018 došlo k zesplatnění celého dluhu žalovaného; ke dni 1. 8. 2018 činila dlužná částka celkem 23 413 Kč. 13. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 9. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému před