7 C 84/2022-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je zaplacení částky 3 651 Kč (se zákonným úrokem z prodlení) jako dlužného pojistného za období od 15. 3. 2020 do 24. 7. 2020 na základě pojistné smlouvy [číslo] (předmět pojištění Audi A3, rok výroby 2007) s počátkem pojištění ke dni 15. 3. 2018, která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný je občanem Polské republiky, soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je založena s odkazem na čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), podle nějž osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má povolen pobyt na území ČR s evidovanou adresou uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku, Okresní soud v Mladé Boleslavi je tak mezinárodně příslušný k projednání věci. Rozhodným právem pak je právní řád České republiky, neboť vozidlo bylo provozovatelem registrováno na území České republiky. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 3. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve vlastnictví žalovaného, tovární značky Audi A3, [registrační značka], rok výroby 2007. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem dne 15. 3. 2018. Pojistné bylo sjednáno ve výši 9 721 Kč ročně s pololetní splatností (4 860 Kč). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 15. 3. 2020. Pojistná smlouva zanikla dnem 24. 7 2020 z důvodu nehrazení pojistného, když žalovaný netvrdil její dřívější zánik. Žalovaný zůstal žalobkyni za dobu trvání pojištění od 15. 3. 2020 do 24. 7. 2020 dlužen částku 3 651 Kč. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 1. 2020. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši smluvené ve smlouvě, případně ve výši změněné pojistitelkou v souladu s § 2785 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost a neuhradil řádně a včas pojistné, sjednané pojištění proto v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniklo. Žalovaný za dobu trvání pojištění dluží žalobkyni pojistné ve výši 3 651 Kč. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti sjednaném ve smlouvě (srov. § 2783 o. z.), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Z tohoto důvodu soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne požadovaného žalobkyní (25. 7. 2020), když žalobkyně jej požadovala až ode dne, kdy již byl žalovaný v prodlení s úhradou pojistného. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobkyni zcela vyhověl, když žalovaný zůstal zcela nečinný a neuvedl nic, co by nárok žalobkyně zpochybnilo. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně, která se svého nároku domáhala formulářovou žalobou, byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 1 489 Kč, které představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 200 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 600 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.