9 C 327/2021-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“ ´), kterou s žalovaným uzavřela dne 31. 1. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o., [IČO], prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku tak, že se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poté zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému návrh smlouvy o úvěru na e-mail a jedinečný autorizační kód ve formě SMS, jehož zadáním do smlouvy žalovaný smlouvu podepsal. Dle smluvního ujednání byl nedílnou součástí smlouvy formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru (dále jen„ formulář“). Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě částku 3 500 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 595 Kč, a to nejpozději do 1. 3. 2020. Žalovaný však úvěr řádně a včas nevrátil, a proto mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné neuhrazené jistiny za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 postoupila s účinností ke dni 12. 4. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh žalovaného 8 229,55 Kč jistinu ve výši 3 500 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 595 Kč, smluvní pokutu ve výši 178,33 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 956,22 Kč a neuhrazené náklady na upomínání ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně podanou žalobou požadovala jistinu 3 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny 3 500 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení ve výši 10 %, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 378,77 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 051,22 Kč a smluvní pokutu ve výši 178,33 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní marně vyzván předžalobní upomínkou ze dne 10. 8. 2021. 2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 3 229,55 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 3 051,22 Kč a smluvní pokutu ve výši 178,33 Kč. S ohledem na § 96 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud v tomto rozsahu řízení zastavil bez souhlasu žalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba] credit s.r.o., [IČO]) dne 31. 1. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem je poskytnutí neúčelového úvěru ve výši 3 500 Kč. Žalovaný je ve smlouvě označen svým rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Žalovaný zasláním elektronického kódu [číslo] smlouvu podepsal a potvrdil, že si ji přečetl a souhlasí s jejím obsahem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutou částku 3 500 Kč spolu s úrokem ve výši 103,56 Kč a poplatkem za sjednání úvěru 1 491,44 Kč jednou splátkou, splatnou dne 1. 3. 2020. Pro případ porušení povinnosti žalovaného splatit úvěr řádně a včas si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, zákonný úrok z prodlení a dále náhradu účelně vynaložených nákladů vymáhání pohledávky. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 3 500 Kč poskytla, žalovaný však neuhradil sjednanou splátku, právní předchůdkyně žalobkyně proto smlouvou ze dne 9. 4. 2021 postoupila s účinností ke dni 12. 4. 2021 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem. Součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky byla výzva ke splnění dluhu. K zaplacení dlužné částky ve výši 8 229,55 Kč byl žalovaný dále vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 10. 8. 2021. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. 7. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Zjišťování a dostatečné posuzování nebylo prokázáno z listinných důkazů předložených žalobkyní, přičemž žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení se aplikuje právo České republiky, neboť žalovaný má obvyklé bydliště na území České republiky. 10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jako „o. z.“), na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 11. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jako„ ZoSÚ“, přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>13. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>16. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.</i> <i>17. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěrus