9 C 370/2021-37 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platební rozkazu doručeným soudu dne 30. 9. 2021 po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 15. 2. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovaného uznal povinným zaplatit žalobkyni částku 110 740 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve výši 110 740 Kč tím, že dne 5. 9. 2020 na pracovišti žalobkyně na hale [anonymizováno] v průmyslové zóně [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec], odcizil 20 ks sady zámků. Dne 1. 10. 2020 žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej uhradit v měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem listopad 2020, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, pročež právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 19. 7. 2021 žalovaného vyzval k vyrovnání celé dlužné částky. Žalovaný ani poté ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této ze dne 9. 8. 2021. 2. Žalovaný je slovenským státním příslušníkem, což do řízení vnáší mezinárodní prvek, a soud proto ponejprve zkoumal svou mezinárodní příslušnost věc rozhodnout. Ta je dána dle čl. 7 bod 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodní události. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Dle § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařídil jednání, rozhodoval na základě obsahu spisu účastníků v této věci a v řízení provedených listinných důkazů. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 6. Z dohody o úhradě dluhu ze dne 1. 10. 2020 a trestního příkazu Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 2. 10. 2020 č.j. 7 T 2/2020 soud zjistil, že žalovaný dne 1. 10. 2020 písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do výše 110 740 Kč vzniklý tím, že žalovaný neuhradil žalobkyni náhradu škody, která žalobkyni vznikla tím, že žalovaný dne 5. září 2020 v [anonymizováno], [ulice a číslo], v průmyslové zóně [příjmení] [příjmení], ve skladovací hale DC4, žalobkyni odcizil 20 ks sady zámků číslo dílu [anonymizováno]. Svůj dluh vůči žalobkyni se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem listopad 2020, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný byl pro popsané jednání, vedoucí ke vzniku škody, uznán trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 2. 10. 2020 č.j. 7 T 2/2020 vinným spácháním přečinu krádeže dle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku, přičemž žalobkyně byla odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 7. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 19. 7. 2021 včetně podací stvrzenky a dodejky od žalovaného soud zjistil, že žalovaný na sjednané splátky neuhradil ničeho, pročež právní zástupce žalobkyně zaslal dne 19. 7. 2021 žalovanému výzvu k úhradě celého dluhu 110 740 Kč. 8. Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 8. 2021 včetně podací stvrzenky a dodejky od žalovaného soud zjistil, že před podáním žaloby byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení žalované částky výzvou ze dne 9. 8. 2021. 9. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni škodu ve výši 110 740 Kč, kterou jí způsobil svým jednáním. Svou povinnost uhradit žalobkyni škodu ve výši 110 740 Kč žalovaný písemně uznal co do uvedeného důvodu i výše a zavázal se svůj dluh uhradit ve sjednaných splátkách pod ztrátou výhody splátek. Této své povinnosti žalovaný nedostál a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 110 740 Kč. 10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 11. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku z obecného pravidla dle čl. 4 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), podle kterého nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. <i>12. Dle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).</i> <i>13. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>14. Dle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.</i> <i>15. Dle § 2053 o. z. uzná.li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>16. Dle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.</i> <i>17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 18. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala právní důvod i výši žalované částky, soud proto žalobě zcela vyhověl a uznal žalovaného výrokem I. povinným zaplatit žalobkyni žalovanou částku 110 740 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých splátek ve výši 2 000 Kč splatných od 15. 11. 2020 do 15. 7. 2021 a ze zesplatněné částky 92 740 Kč splatné dne 22. 7. 2021, tj. třetí pracovní den po odeslání výzvy ze dne 19. 7. 2021. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 22 277,50 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 4 430 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny odměnou za 2,5 úkonu právní služby (§ 11 odst. 1, 2 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 5 540 Kč, tj. celkem 13 850 Kč, paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), tj. 900 Kč a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 097,50 Kč. 20. Lhůta pro splnění povinností uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší než zákonná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (výše splátek, předpokládané možnosti žalovaného). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 o. s. ř.).