11 C 230/2023-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., poskytovala úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný registroval uvedením svých osobních údajů. Následně došlo ke zřízení uživatelského účtu, kde žalovaný odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši 16 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol]. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřována z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti, která nastala dne [datum], poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], která nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou s původním věřitelem, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Celkový dluh za žalovaným sestává z nesplacené jistiny 16 000 Kč. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. Žalovaný nereagoval na žádnou z upomínek právní předchůdkyně žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a z nich učinil tento závěr o skutkovém stavu: 5. Na základě listiny označené jako smlouva o uživatelském účtu ze dne [datum] vznikl žalovanému uživatelský účet, prostřednictvím něhož je možné distančním způsobem uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, v souladu s bodem 5 smlouvy o uživatelském účtu (smlouva o uživatelském účtu ze dne [datum]). Dle smlouvy o revolvingovém úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], žalovanému označenému jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, e-mailem a telefonním číslem poskytnout úvěr až do výše 60 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnutý úvěr splatit. Roční procentní sazba nákladů při spotřebitelském úvěru ve výši 16 000 Kč činila 264 %. Splatnost byla určena do 30 dnů po čerpání peněžních prostředků. Žalovaný měl být oprávněn peníze z úvěru čerpat formou bezhotovostního převodu na bankovní účet, a to bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum]). Součástí smlouvy byl i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém je mimo jiné uvedena požadovaná výše spotřebitelského úvěru 16 000 Kč (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). 6. Žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] převedla dne [datum] platbu ve výši 16 000 Kč pod [variabilní symbol] (potvrzení o provedené platbě). 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji tvrzenou pohledávku za žalovaným nejprve na společnost [právnická osoba], následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost roton [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávky), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Dle ust. § 1724 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 10. Dle ust. § 1732 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. 11. Dle ust. § 1740 odst. 1 občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 12. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 16. Soud vyhodnotil na základě předložených důkazů Smlouvy o spotřebitelském úvěru a Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným žádný závazek nevznikl, neboť nabídka nebyla příjemcem řádně přijata. 17. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši 16 000 Kč, na níž žalovaný neuhradil ničeho, a o tuto částku se žalovaný tedy obohatil na úkor původní věřitelky. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci této byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky jistiny i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána v žalobkyní požadované, která nepřekračuje sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 18. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 19. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.