14 C 21/2023-34 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 21 984 Kč s příslušenstvím, a to kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 144,55 Kč za dobu od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 984 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná a žalobkyně spolu dne [datum] uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 16 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 24 měsíčních splátkách a současně uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 528 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, úrok ve výši 784 Kč v rámci 2. – 8. měsíční splátky (celkem tedy 5 488 Kč). Dále byla sjednána možnost odkladu splátky za poplatek ve výši 1 584 Kč, přičemž toho žalovaná dvakrát využila. Žalobkyně dále účtovala smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč (třikrát 500 Kč) z důvodu prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky, smluvní pokutu ve výši 1 766 Kč vypočtenou jako 10 % nesplacené jistiny a úroků, a náhradu nákladů ve výši 560 Kč. Žalovaná v průběhu doby splácení zaplatila celkem částku 6 545 Kč, a to konkrétně dne [datum] částku 1 542 Kč, dne [datum] částku 1 Kč, dne [číslo] částku 1 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč a dne [datum] částku 1 Kč. Z důvodu částečné úhrady pohledávky tak žalobkyně požadovala přiznat částku 21 984 Kč, ve které je kromě nesplacené jistiny ve výši 14 530 Kč zahrnut také úrok ve výši 3 136 Kč, náklady na vymáhání ve výši 460 Kč, smluvní pokuta ve výši 3 266 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, a poplatek za SMS servis ve výši 196 Kč. Předmětná smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky, přičemž žalovaná byla identifikována pomocí předložené kopie občanského průkazu. Žalobkyně z důvodu prodlení žalované dne [datum] zaslala žalované výzvu před zesplatněním celého úvěru a upozornila ji na možnost zesplatnění celé dlužné částky. Ke dni [datum] byl následně úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k zaplacení celého dluhu. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně uvedla, že tato byla zkoumána prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, a dále registru [příjmení], centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, přičemž nebyl nalezen žádný závazek po splatnosti, ani informace o exekučním či insolvenčním řízení. Současně byl proveden credit scoring, posouzena její příjmová a výdajová stránka a další podstatné ukazatele, resp. byl využit statistický model pro zjištění pravděpodobnosti dodržení úvěrových závazků. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovanou (která je na smlouvě identifikována také dle čísla občanského průkazu, jehož kopii žalobkyně také předložila) a žalobkyní pod [číslo] na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 16 000 Kč převodem na bankovní účet a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve 24 měsíčních splátkách spolu se smluveným úrokem (jehož roční sazba činí 49,20 %), poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 528 Kč, přičemž celkem takto měla žalovaná zaplatit částku 22 016 Kč (v níž je kromě uvedených částek zahrnut právě také úrok ve výši 5 488 Kč podrobně rozepsaný v rozpisu splátek). Dále byly ovšem sjednány další poplatky, a to poplatek za doplňkovou službu expres výplata ve výši 199 Kč (jednorázově), poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně a poplatek za případný korunový odklad ve výši 1 584 Kč Smlouva dále obsahuje ujednání o nároku žalobkyně na náklady na vymáhání ve výši minimálně 100 Kč za měsíc, pokud by nebyl úvěr vrácen včas, nároku na úrok z prodlení, smluvní pokutě ve výši 500 Kč za prodlení s uhrazením splátky, a smluvní pokutě ve výši 10 % z nezaplacené jistiny a úroků v případě zesplatnění úvěru. Ze sazebníku poplatků je patrný podrobný rozpis jednotlivých poplatků sjednaných v předmětné smlouvě. 4. Z potvrzení o provedené platbě z [datum] je patrné, že tohoto data žalobkyně uhradila na účet uvedený žalovanou ve smlouvě o úvěru částku 16 000 Kč. 5. Z listiny označené potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum] je patrné, že byla zpracována oddělením řízení rizik žalobkyně a vyplývá z ní, že dne [datum] žalobkyně zjistila, že proti žalované není vedena exekuce, dne [datum] zjistila, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení, není vedena v registru [příjmení], a že byl učiněn dotaz na registr NRKI. Tato listina dále obsahuje tabulku výpočtu schopnosti žalované splácet předmětný úvěr, z níž vyplývá, že žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 24 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 5 970 Kč, splátek k jiným společnostem ve výši 1 086 Kč a výše schváleného úvěru, přičemž dospěla k závěru o disponibilním příjmu žalované ve výši 15 345 Kč. Z této listiny však není patrné, že by příjem a výdaje žalované, resp. dalších členů domácnosti, byly jakkoli žalobkyní ověřeny či v případě výdajů zjišťovány, resp. není ani patrný zdroj těchto informací. 6. Z listiny označené úvěrová zpráva je patrné, že obsahuje informace o dalších celkem pěti závazcích (spotřebitelských úvěrech) žalované, které měly být uzavřeny v průběhu roku 2020 (září) a 2021 (duben až červen), přičemž v těchto měsících měla být žalované poskytnuta částka celkem 61 000 Kč. Z těchto závazků měly být již tři ukončeny, další dva úvěrové závazky měly být„ existující“. V měsíci červnu 2021 měla žalovaná na dvou trvajících závazcích dlužit celkem částku 48 362 Kč. Závazek z [datum] ve výši 19 040 Kč je pravděpodobně splatný celý, jelikož je u něho uvedena výše měsíční splátky ve výši celé uvedené částky. Na úvěr z [datum] mělo ještě zbývat doplatit částku 29 322 Kč s výší měsíční splátky 1 086 Kč. Z uvedeného je pak především patrné, že žalobkyně při ověření bonity žalované opomněla vzít v úvahu právě závazek žalované ve výši 19 040 Kč, jelikož mezi uvedenými měsíčními výdaji v rámci ověření bonity klienta uvádí pouze částku splátky 1 086 Kč. 7. Z výzvy k zaplacení pohledávky ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 21 984 Kč vzniklé z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Ze splátkového kalendáře je patrný přehlede uhrazených splátek a výpočet smluvní pokuty a příslušenství pohledávky. 8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 9. Žalobkyně s žalovanou dne [datum] uzavřela dohodu, na základě které žalobkyně žalované na její účet převedla částku 16 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve 24 měsíčních splátkách spolu s úrokem, poplatkem za uzavření smlouvy a dalšími poplatky za sjednané služby. Žalovaná v průběhu doby žalobkyni uhradila pouze částku 6 545 Kč. Žalobkyně před uzavřením předmětné dohody zkoumala úvěruschopnost žalované pouze nahlédnutím do veřejných (zejm. insolvenčního rejstříku) a bankovních registrů. Při tomto posouzení žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 24 000 Kč, přičemž z provedených důkazů není patrné, jak žalobkyně k této výši příjmu žalované dospěla, tedy zda jí jej sdělila žalovaná (např. v žádosti o úvěr), a současně, že by žalobkyně tento příjem žalované jakkoli ověřovala. Na straně výdajů pak žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údaje o životním minimu, aniž by se pokoušela zjistit skutečné výdaje žalované a současně nevzala v úvahu všechny zjištěné závazky žalované. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouv