14 C 227/2023-84 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 107 549 Kč s příslušenstvím, a to kapitalizovaným úrokem ve výši 2 898,48 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 795,93 Kč za dobu od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 73 547 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná a žalobkyně spolu dne [datum] uzavřeli úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 70 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 4 099 Kč počínaje dnem [datum] a současně uhradit úrok ve výši 64,6 % Kč z jistiny. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná neuhradila splátku splatnou dne [datum], došlo po 65 dnech k automatickému zesplatnění celého dluhu, a to dne [datum]. V částce 107 549 Kč je zahrnuta nesplacená část poskytnuté jistiny úvěru ve výši 70 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 2 149,92 Kč, smluvní pokuta ve výši 998 Kč jako pokuta za dvě opožděné splátky [číslo] a 2 (2 x 499 Kč), smluvní pokuta ve výši 34 002 Kč vypočítaná jako 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (nesplacená jistina a přirostlé neuhrazené úroky) od [datum] do [datum], a také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč za prodlení se splátkou). Žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila celkem částku 9 100 Kč, a to až po zesplatnění úvěru. Ohledně přezkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že ji ověřila na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a [příjmení], hodnocení klienta prohlášení dlužníka. Ze zkoumání vyplynul čistý příjem žalované ve výši 18 500 Kč, měsíční náklady ve výši 13 377 Kč a volné zdroje ve výši 4 123 Kč. 2. Žalovaná k žalobě zejména uvedla, že přestala dluh splácet z důvodu, že jí byl odebrán příspěvek na dítě v péči a zůstal jí jen invalidní důchod. V současné době má zdravotní obtíže, které jí brání ve výkonu zaměstnání, v závislosti na léčbě by však mohla nastoupit do práce v novém roce. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] (č.l. 8-10), kopie průkazu o povolení k trvalému pobytu žalované (č.l. 37), předsmluvního formuláře (č.l. 18-20), dodatku ke smlouvě a technického popisu uzavření smlouvy (č.l. 34 - 36) a oznámení o schválení úvěru vč. dodejky (č.l. 11-12) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřely dohodu, na základě které žalobkyně žalované poskytla částku 70 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit částku celkem 196 752 Kč v 48ti měsíčních splátkách ve výši 4 099 Kč splatných do 22 dne v měsíci počínaje od [datum]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 64,59 %, RPSN smlouvy je uvedena ve výši 87,6 %. 4. Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 24) soud zjistil, že žalované byla dne [datum] poukázána částka 70 000 Kč. 5. Z formuláře hodnocení klienta (č.l. 17) soud zjistil, že žalobkyně vycházela z informace o příjmu žalované z invalidního důchodu ve výši 7 000 Kč a dalších sociálních dávek ve výši 11 500 Kč (celkem 18 500 Kč). Mezi výdaji jsou uvedeny výdaje na bydlení ve výši 3 900 Kč, životní minimum částkou 3 860 Kč, výdaje na děti v domácnosti částkou 2 770 Kč, splátky žalobkyni ve výši 2 717 Kč (celkem 13 377 Kč). Z ověření v registru [příjmení] (č.l. 29) a ověření v registru NRKI (č.l. 30) nejsou patrné žádné negativní informace ohledně zadluženosti žalované. Z prohlášení klienta – informace pro klienta (č.l. 25, 26) soud zjistil, že žalovaná elektronicky podepsala prohlášení zejm. o tom, že nemá žádné splatné dluhy a nenachází se v úpadku. 6. Mezi doklady k posouzení úvěruschopnosti žalované (č.l. 22, 23, 41) byly soudem předloženy poštovní poukázky od [obec] správy sociálního zabezpečení dokládající příjem z invalidního důchodu druhého stupně, a to za měsíce duben až květen 2021 vždy ve výši 5040 Kč, a dále detaily dvou příchozích plateb od Socialne poistovny ve výši 80,8 EUR v měsících květen a červen 2021. Výše uvedeného invalidního důchodu je také patrná z potvrzení od [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] (č.l. 72). Z rozhodnutí o přiznání příspěvku pěstounské péče (č. l. 70, 71) ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byl přiznána dávka pěstounské péče ve výši 12 000 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalované (č.l. 27, 28) jsou patrné příchozí platby od úřadu práce v měsíci květnu 2021 celkem ve výši 18 679 Kč a v měsíci červnu 2021 ve výši 20 549 Kč. 7. Z karty klienta (č.l. 13) je patrný způsob splácení předmětného dluhu žalovanou, resp. skutečnost, že platby byly na předmětný dluh hrazeny až od listopadu roku 2021 a později. 8. Z výzvy k zaplacení dlužné splátky (č.l. 16, 21) ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upozornila na možnost zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s hrazením splátek. Z oznámení o zesplatnění úvěru (č.l. 14) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou uvedeného dne vyzvala k úhradě zbývající jistiny úvěr, úroku, smluvní pokuty a nákladů v souvislosti s prodlením. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. podacího archu (č.l. 31, 32) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky a jejího příslušenství a upozornila ji, že pokud tak neučiní, bude se domáhat zaplacení dluhu v řízení před soudem. 9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu Žalobkyně s žalovanou dne [datum] uzavřela dohodu, na základě které žalobkyně žalované na její účet převedla částku 70 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve 48 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 64,59 %. Žalovaná se v průběhu doby splácení dostala do prodlení, resp. neuhradila ani první splátku, žalobkyně následně žalované oznámila zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě celé zbylé neuhrazené částky. Žalobkyně před uzavřením předmětné dohody zkoumala úvěruschopnost žalované na základě dokladů o příjmu žalované z invalidního důchodu ve výši 4881 Kč, negativních lustrací v systémech [příjmení] a NRKI a příjmu z příspěvku na pěstounskou péči ve výši 12 000 Kč, resp. přijatými platbami dávek na účtu žalované. Na straně výdajů pak žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů o životním minimu a nijak neověřených údajů o výši nákladů na bydlení. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2019, sp.zn. 27 Co 221/2019, Krajský soud v Praze mimo jiné uvedl, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Tento závěr pak v