15 C 347/2023-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“, a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč, čímž se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil, jelikož mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Žalovaný poskytnutou částku nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Následně žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil i přes předžalobní upomínku ze dne [datum], domáhá se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, který počítá od desátého dne od jejího odeslání. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, tvrzení žalobkyně tak nerozporoval a po celé řízení byl zcela pasivní. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byla prostřednictvím platební brány ThePay pod variabilním symbolem [číslo] tj. pod rodným číslem žalovaného, odeslaná částka ve výši 15 000 Kč dne [datum]. 6. Z dodatku [číslo] [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že dle dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba], na společnost [právnická osoba] Dle dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslaného dle podacího lístku téhož dne, má soud za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem obchodní značkou CreditON (pod záštitou společnosti [právnická osoba]), verze [číslo], bylo zjištěno, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně jednal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč Smlouva však není platně uzavřena, když není podepsána ani datována. 8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], odeslané dle podacího lístku téhož dne, soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby řádně vyzván. 9. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 10. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 15 000 Kč převodem na jeho bankovní účet pod variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalovaného. Žalovaný poskytnutou částku právní předchůdkyni nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne [datum] na základě dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek pohledávku za žalovaným odpovídající poskytnuté částce 15 000 Kč na společnost [právnická osoba], která ji dne [datum] postoupila na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslaným dle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], [právnická osoba] GK, řízení o předběžné otázce, dále jako„ rozsudek SDEU“, rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Žalobkyně v žalobě neuvedla, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím částky 15 000 Kč zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Je zjevné, že tak nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezkoumala příjmy a výdaje žalovaného. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění této povinnosti zkoumat z úřední povinnosti, a nikoliv pouze k námitce žalovaného. Smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je tak pro nesplnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila - li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 21. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně finanční částku