15 C 355/2023-29 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s částkou 8 000 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok (2 000 Kč), poplatek za administrativní činnost (2 000 Kč) a poplatek za hotovostní inkaso splátek (4 000 Kč). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze 2 050 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum] O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku ve výši 21 550 Kč. Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstala žalobkyni dlužen celkovou částku 15 950 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 950 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 508,53 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 334,93 Kč, úroku ve výši 22,08 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Dle žalobkyně zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy z informací získaných od žalovaného, kdy takto získané informace byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Dokumenty k ověření“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně má za to, že spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž žalovaný potvrdil v čl. 7 smluv, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila jeho schopnost spotřebitelský úvěr splácet. 3. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že vycházela z prohlášení žalovaného uvedeného v žádosti o spotřebitelský úvěr a v kartě zákazníka, které následně ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Na podporu svých tvrzení předložila výplatní pásky za období 9/ 2020, 10/ 2020 a 11/ 2020, dále pak rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 31. 7. 2020, nájemní smlouvu ze dne [datum], čestné prohlášení ze dne [datum] a pracovní smlouvu ze dne [datum]. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena do datové schránky dne [datum]. 5. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 6. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se touto smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s částkou 8 000 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, administrativní poplatek, odměnu za hotovostní inkaso, v 60 týdenních splátkách po 300 Kč (prokázáno citovanou smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti a smluvními podmínkami). Soud vzal za nesporné tvrzení žalobkyně, že žalovaný na tuto pohledávku uhradil 2 050 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný uvedl, že žije jako spolubydlící, má učňovské vzdělání, je ženatý, pečuje o dvě nezaopatřené děti a pracuje na hlavní pracovní poměr jako svářeč kovů na dobu neurčitou u zaměstnavatele [příjmení] [příjmení] a syn ATMOS, [IČO]. Žalovaný doložil k žádosti o spotřebitelský úvěr nájemní smlouvu, čestné prohlášení, pracovní smlouvu a výplatní pásky a uvedl, že pobírá čistý měsíční příjem ve výši 13 641 Kč a jeho celkové měsíční výdaje jsou ve výši 11 000 Kč, z toho 2 000 Kč jako výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) a ve výši 9 000 Kč jako osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení). Jako použitelný příjem byla uvedena částka 2 641 Kč. Žalovaný dále uvedl, že nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti (prokázáno citovanou žádostí o spotřebitelský úvěr a kartou zákazníka, nájemní smlouvou ze dne [datum], čestným prohlášením ze dne [datum], pracovní smlouvou ze dne [datum] a výplatními páskami za období 9/ 2020, 10/ 2020 a 11/ 2020). 7. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, přílohami – seznamem pohledávek a potvrzením o úhradě ze dne [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], v němž byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Následně právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). 8. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku). 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných