16 C 17/2023-27 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částek uvedených v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], která měla být uzavřená dne 19. 11. 2021 mezi žalovaným a společností [právnická osoba] 2. Žalobkyně tvrdí následující: [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 19. 11. 2021 prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru. Na jejím základě žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na účet částku 9 000 Kč. Podle smlouvy měl vrátit uvedenou částku a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 993 Kč a smluvní úrok z úvěru. Splatnost podle smlouvy byla 13. 12. 2021. Při vyplňování žádosti o úvěr na webových stránkách žalovaný vyplnil údaje o svém zaměstnání a příjmu. Žalovaný v termínu splatnosti ani poté do podání žaloby nic neuhradil. Dne 7. 6. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, poté 16. 3. 2023 dílčí smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky před podáním žaloby opakovaně vyzýván. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy byla způsobilost žalovaného splácet úvěr zkoumána na základě jím předložených listin – výpisů z běžného účtu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.). 4. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby proběhlo v její nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 7. [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 19. 11. 2021 prostředky elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], podle níž celková výše úvěru činila 9 000 Kč (prokázáno smlouvou o poskytnutí úvěru). Před uzavřením smlouvy měla společnost [právnická osoba] k dispozici výpisy z účtu žalovaného, ve kterých však byly začerněny údaje o všech ostatních příchozích a odchozích platbách kromě několika příchozích plateb. Z výpisů není patrné, jaký byl počáteční a konečný stav účtu každý měsíc, a zejména, jaké odchozí platby a výběry žalovaný každý měsíc činil. (Prokázáno částečně začerněnými výpisy z účtu.) Žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Žalovaný uvedenou částku neuhradil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by částku hradil). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě (prokázáno výzvou). Úvěrující společnost uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, v příloze byla jako postoupená pohledávka za žalovaným, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení a podacím archem). 8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 9. Žalovaný a původní věřitelka podepsali elektronickými prostředky smlouvu o úvěru, na jejím základě původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný částku nesplatil. Zkoumání úvěruschopnosti probíhalo na základě převážně začerněných výpisů z účtu, nebyla vůbec posuzována výdajová stránka a ani celková bilance na účtu. <b>10. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení právních předpisů:</b> 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon [číslo]“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 zákona [číslo] poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 ods.t 1 zákona [číslo] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <b>16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:</b> 17. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). 18. Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona [číslo]). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie – druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK, C [číslo]). 19. Soud dospěl k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti nebylo řádné. Probíhalo pouze na základě z větší části začerněného výpisu z účtu, takže věřitelka nemohla vůbec posuzovat výdaje žalovaného, a to ani podstatné pravidelné měsíční výdaje například na bydlení nebo na splácení případných jiných dluhů. Ani u příjmů, které začerněné nejsou, nebo ne celé, není často patrné, z čeho pocházejí, o jaké příjmy se jedná (jestli nejde např. o další úvěry či zápůjčky). 20. Žalobkyně se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru řádně nezabývala, soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.). 21. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit pouze poskytnutou jistinu (§ 87 zákona [číslo]). Ve zbytku soud žalobu zamítl. 22. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky ([číslo] odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni. 23. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění. 24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.