22 C 56/2020-266 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou ze dne [datum] (čl. 2 spisu) se žalobce domáhal, aby se žalovaná zdržela stékání dešťové vody z pozemku [parcelní číslo] zapsaného na LV [číslo] pro [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“) na pozemky ve vlastnictví žalobce p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemky ve vlastnictví žalobce“). 2. Z pozemků žalované stéká přes pozemek [parcelní číslo] dešťová voda na pozemky žalobce s takovou intenzitou, že narušuje dům žalobce. Voda, která stéká přes pozemek p. [číslo] se provrtanou dírkou vlévá do plastové trubky na tomto pozemku, z níž ale nemá kam odtéci, jelikož výtok z trubky v roce 2007 ucpal pan [příjmení] [příjmení]. Z tohoto důvodu zůstává, po zaplnění se trubky, voda na povrchu a stéká na pozemky žalobce. Vzhledem k rozsahu pozemků žalované se nejedná o nikterak malé imise. Jelikož byla trubka instalována žalovanou na jejím pozemku, je povinností žalované, aby obnovila výchozí stav a voda mohla přirozeně odtékat. V důsledku toho dochází k vlhnutí zdiva na domě žalobce a tím ke škodě, která byla předběžně vyčíslena na částku 100 000 Kč. 3. Žalovaná (čl. 28-30 spisu) navrhla zamítnutí žaloby, jelikož to byl žalobce, kdo provedl svévolně zásah do fungujícího odtokového systému, ze strany žalované nebylo na odtokových poměrech území nic měněno. Navíc v daném případě nedochází k vnikání imisí na pozemky ve vlastnictví žalobce v míře nepřiměřené místním poměrům, když v dané věci imise stéká z výše položeného pozemku na pozemek níže položený. Problémem je stojící voda poblíž domu žalobce, která tam ale stéká z vlastní stavby žalobce a ze sousedního domu. Voda, která podmačuje dům žalobce, není z větší části vodou z pozemku žalované. 4. Ve věci proběhlo dne [datum] přípravné jednání (čl. 56-58 spisu) a následně téhož dne i první jednání ve věci (čl. 59-60 spisu). Dne [datum] byl vyhlášen (první) rozsudek ve věci (čl. 69 spisu). 5. Při přípravném jednání učinili účastníci nesporným, že žalovaná nemá kanalizaci na odtok dešťových vod, že pozemek [parcelní číslo] je minimálně z části umístěn výše než pozemky ve vlastnictví žalobce, a jak z okolních pozemků stéká voda na pozemky ve vlastnictví žalobce. Část povrchových vod z území je odváděna žlábkem, který vede napříč silnicí směrem k hřbitovu. 6. Rovněž bylo mezi účastníky nesporným, že na pozemku [parcelní číslo] vedla před rokem 1998 dešťovou vodu otevřená stružka, která končila ve dvoře v majetku 3. osoby. V roce 1998 žalobce do otevřené stružky (žlábku) na pozemku [parcelní číslo] vložil plastovou trubku a tuto zasypal zeminou. Žalovaná od roku 1998 od doby, kdy žalobce vložil do otevřené stružky plastovou trubku, neprováděla žádné stavební úpravy pozemku [parcelní číslo] v části, která sousedí s pozemky ve vlastnictví žalobce. 7. Dále učinili účastníci nesporným, že okap, který svádí dešťovou vodu ze staveb žalobce a ze stavby umístěné na pozemku p. č. st. [anonymizováno], ústí na pozemek žalované [parcelní číslo] v těsném sousedství s pozemky ve vlastnictví žalobce. [ulice] voda ze střech staveb žalobce a ze stavby na pozemku p. č. st. 40 [anonymizováno] odváděna na pozemky žalované. 8. Mezi účastníky zůstalo naopak při přípravném jednání sporným, zda žalobce v roce 1998 vložil do otevřené stružky plastovou trubku a tuto zasypal se souhlasem žalované (tvrdí žalobce) nebo svévolně bez souhlasu žalované (tvrdí žalovaná). Dále skutečnost, zda pan [jméno] [příjmení] (starosta obce v roce 1998) vložil na část pozemku [parcelní číslo] ocelovou trubku, do níž následně žalobce připojil svoji plastovou trubku. Rovněž zůstalo sporným, zda v roce 2007 ocelovou rouru, do níž ústí plastová trubka žalobce, ucpal pan [příjmení] [příjmení] starší (tvrdí žalobce), přičemž žalovaná uváděla, že jí není existence ocelové roury ani plastové trubky známa. Dle žalobce pan [příjmení] [příjmení] starší v roce 2007 navezl za konec trubky 4 metry zeminy na délku a ve výšce ocelové roury cca 20 cm, tak aby tato nebyla vidět, a v šířce cca 1,5 metru, čímž došlo k zamezení odtoku vody. Dále zůstalo sporným, zda má žalobce ze svého pozemku a stavby vyřešeny odtokové poměry, kdy žalovaná uváděla, že tyto žalobce vyřešeny nemá a že nelikviduje srážkovou vodu ze staveb na svých pozemcích, a žalobce uváděl, že dešťová voda se částečně vsakuje na jeho pozemcích zejména na pozemku [parcelní číslo]. 9. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (čl. 70-73 spisu) zdejší soud žalobu, aby se žalovaná zdržela stékání vody z pozemku [parcelní číslo] zapsaného na LV [číslo] pro [katastrální uzemí] na pozemky ve vlastnictví žalobce p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], zamítl, a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Soud věc po právní stránce posoudil podle ustanovení § 2 odst. 3, § [číslo] odst. 1 a § 1019 odst. 1 o. z. a dospěl k závěru, že na pozemky ve vlastnictví žalobce stéká dešťová voda z pozemku p. [číslo] který je ve vlastnictví žalované, přirozeným způsobem působením gravitace a že žalovaná přirozené stékání vody v daném území neměnila. Proto žalobu s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1554/2018 ze dne 27. 11. 2018 zamítl. Dále uvedl, že voda, na jejíž stékání z pozemku [parcelní číslo] na své pozemky si žalobce stěžuje, není z větší části dešťovou vodou stékající gravitační cestou po pozemku [parcelní číslo] (cca 28%), ale dešťovou vodou, která spadne na stavby ve vlastnictví žalobce a na stavbu stojící na pozemku p. č. st. 40 (celkem cca 72%). Pokud si tedy žalobce vyvedl okap ze svých staveb a ze stavby sousední na pozemek p. [číslo] který těsně sousedí s jeho pozemky, bylo by nespravedlivé, aby soud žalované uložil zdržet se stékání dešťové vody z pozemku [parcelní číslo] na pozemky ve vlastnictví žalované, když cca 72% této vody na pozemek [parcelní číslo] přivedl sám žalobce. Soud v daném případě nezjišťoval, zda žalobce v roce 1998 vložil do otevřené stružky plastovou trubku a tuto zasypal se souhlasem žalované nebo svévolně bez jejího souhlasu (podstatné v dané věci bylo, že posledním, kdo změnil odtokové poměry v území, byl žalobce), zda pan [jméno] [příjmení] vložil na část pozemku [parcelní číslo] ocelovou trubku, do níž následně žalobce připojil svoji plastovou trubku (vodu z pozemku [parcelní číslo] v okolí pozemků ve vlastnictví žalobce stále odváděla otevřená stružka), a zda v roce 2007 ocelovou rouru, do níž ústí plastová trubka žalobce, ucpal [příjmení] [příjmení] starší, kdy žalobce netvrdil, že by trubku ucpala žalovaná, tj. že by žalovaná zamezila přirozenému odtékání vody. 10. V návaznosti na odvolání žalobce Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (čl. 96-99 spisu) rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud soudu prvního stupně uložil 1) odstranit vady žaloby ohledně specifikace pozemků žalované, z nichž stéká dešťová voda přes pozemek žalované [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na pozemky žalobce s intenzitou narušující dům žalobce; 2) doplnit dokazování důkazy navrženými žalobcem při ústním jednání dne [datum] (výslech svědků, místní šetření a znalecký posudek z oboru vodohospodářství k odtokovým poměrům daného území); 3) pokud dospěje k závěru, že souhlas žalobci s odvodem dešťových vod na sousední pozemek žalované [parcelní číslo] dán nebyl, posoudit, zda je z takového protiprávního jednání žalobce oprávněn těžit; 4) posoudit, zda se jedná o přímý neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce (tzv. imise přímé upravené v § 1013 odst. 1 věta druhá o. z.) či o nepřímé imise (§ 1013 odst. 1 věta první o. z.); a 5) v případě nepřímých imisí pak posoudit, zda vnikají na pozemek žalobce v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání jeho pozemku. 11. Podáním ze dne [datum] (čl. 104 spisu) žalobce specifikoval, že rušební činnost spočívá v tom, že na nemovitosti žalobce stéká přes pozemek žalované [parcelní číslo] voda i z dalších pozemků žalované, a to p. [číslo] vše v k. ú. [obec]. 12. Při jednání dne [datum] (čl. 121 spisu) žalovaná z opatrnosti uvedla, že výslovně nesouhlasí s tím, aby žalobce sváděl dešťové vody ze svých nemovitostí na pozemky obce, a výslovně odvolala veškeré případné souhlasy, pokud v tomto smyslu byly dány. 13. Při jednání dne [datum] (čl. 249 spisu) účastníci potvrdili, že mezi nimi probíhala mimosoudní jednání, přičemž žalovaná žalobci nabídla možnost umístění vsakovacího zařízení na jejím pozemku a připojení žalobce k tomuto zařízení, ale žalobce uváděl, že je ochoten uhradit náklady na připojení se, ale nikoli náklady na vybudování tohoto zařízení. Žalovaná uhrazení nákladů na vsakovací zařízení rovněž odmítala s ohledem na péči řádného hospodáře. Obnovení původních odtokových poměrů není s ohledem na nesouhlas pana [příjmení] (poznámka soudu: majitele pozemku, na který byly dříve vody žalobce sváděny) možné