7 C 154/2023-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 16 820 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa] a za pomoci PIN kódu, odeslaného na telefonní číslo žalované. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se se zněním smlouvy o zápůjčce a všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy, seznámila, že jim porozuměla a že s nimi souhlasí. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni tuto částku spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje i náklady spojené s uplatněním pohledávky v hodnotě 2 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit do [datum]. Dále se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den v období od [datum] do [datum], kdy byla žalovaná v prodlení, tj. celkové částky 3 570 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, na dlužnou částku neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala k zápůjčce uhradit i poplatek ve výši 2 275 Kč, a to do [datum]. Následně dne [datum] uzavřeli účastníci k této smlouvě dodatek č. O140470033, na základě kterého zápůjčku navýšili o částku 3 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit poplatek za toto navýšení ve výši 975 Kč. Zápůjčka tudíž celkově činila 10 000 Kč a poplatky za její poskytnutí 3 250 Kč. Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně obsahují bližší úpravu práv a povinností účastníků (prokázáno smlouvou o zápůjčce, dodatkem ke smlouvě o úvěru č. O140470033 a všeobecnými obchodními podmínkami). 5. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná se zavázala v případě svého prodlení s plněním zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení s úhradou (prokázáno smlouvou o zápůjčce). 6. Potvrzení o platbě dokládá, že žalobkyně žalované dne [datum] zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 7 000 Kč (prokázáno výpisem z běžného účtu). 7. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, má soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni nic neuhradila. 8. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky žalobkyní vyzvána upomínkami ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne se podává, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů od doručení této výzvy (prokázáno upomínkou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]). 9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku v celkové výši 7 000 Kč, a to převodem na účet žalované. Poplatek za poskytnutí zápůjčky činil 2 275 Kč. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaná k této smlouvě dodatek, na základě kterého zápůjčku smluvně navýšili o 3 000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky o 975 Kč, ale poskytnutí těchto dalších finančních prostředků (3 000 Kč) žalované žalobkyně neprokázala. Žalovaná se tedy zavázala vrátit žalobkyni částku 13 250 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a poplatkem 3 250 Kč, a to nejpozději do [datum]. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho. Žalobkyně neprovedla před poskytnutím zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalované. 11. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>12. Dle ust. § [číslo] o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>13. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>15. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>16. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>17. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>18. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>19. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>20. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>21. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>22. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 23. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podm