7 C 410/2022-55 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vyklizení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nezastavěné části pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsané pro obec a kat. území [obec], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ předmětné pozemky“) a odstranění stavby skleníku a stavby dřevěné budovy umístěné na pozemku parc. [číslo] zapsaného pro obec a kat. území [obec], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ stavby“). 2. Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem předmětných pozemků. Žalovaná užívá jako nájemce byt [adresa], na parcele parc. č. st. [anonymizováno] v obci a kat. území [obec] (dále jen„ byt“), a to na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně (tehdejším vlastníkem bytu a předmětných pozemků, panem [jméno] [příjmení]). Dle čl. II. odst. 4. uvedené smlouvy o nájmu nejsou předmětné pozemky předmětem nájmu a žalovaná je oprávněna tyto užívat pouze v míře nezbytné pro přístup do bytu. Žalovaná však předmětné pozemky užívá velmi extenzivně, zejména pro chov hospodářských a domácích zvířat, na pozemek parc. [číslo] umístila přístřešky pro hospodářská zvířata a jiné konstrukce a na předmětné pozemky umístila řadu movitých věcí, zejm. zde parkuje osobní vozidla. Na pozemku parc. [číslo] pak realizovala dřevěný domek a skleník, přičemž tyto stavby jsou nemovitými věcmi. Právní předchůdce žalobkyně žalovanou upozorňoval dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum] na tento protiprávní stav a opakovaně ji vyzýval k vyklizení předmětných pozemků. V dopisu právního zástupce žalované ze dne [datum] žalovaná jednak tvrdila, že předmětné pozemky užívala na základě ústní dohody s právním předchůdcem žalobkyně ([jméno] [anonymizováno]), a jednak připustila, že ke dni doručení dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] lze považovat tuto ústní dohodu za skončenou a„ činí maximum pro to, aby předmětné pozemky vyklidila“. Žalovaná byla dále vyzvána k vyklizení předmětných pozemků a upozorněna na následné vymáhání této povinnosti žalované soudní cestou dopisem právního zástupce právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] a opakovaně dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Jelikož žalovaná do dnešního dne předmětné pozemky nevyklidila a na nich realizované stavby neodstranila, žalobkyni nezbývá než se ochrany svého vlastnického práva domáhat prostřednictvím soudu. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě (čl. 33 spisu) jednak uvedla, že předmětné pozemky nemůže uvést do původního stavu, jelikož by se na nich musela otevřít skládka, a jednak, že drůbež zlikviduje a kurníky zruší, na čemž už pracuje. Nejprve měla s právním předchůdcem žalobkyně uzavřenu ústní dohodu o nájmu domu a pozemku, přičemž měla povolena jak zvířata spolu s přístřešky tak i skleníky na zahradě, ale následně musela podepsat nájemní smlouvu bez možnosti přečtení („ podepiště nebo běžte“). 4. Jelikož se obecný zmocněnec žalované (její manžel), ač řádně obeslán, k jednání dne [datum] nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav: 6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] k. ú. [obec] (čl. 6 spisu) soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem předmětných pozemků včetně pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Výpis z katastru nemovitostí je v části věcných práv bez zápisu. 7. Ze smlouvy o nájmu domu ze dne [datum] (čl. 7-9 spisu) vyplývá, že byla dne [datum] uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně ([jméno] [anonymizováno]) a žalovanou dne [datum] před [stát. instituce] (smlouva je ověřeně podepsána). Na jejím základě je žalovaná oprávněna užívat byt ve vlastnictví žalobkyně, a to spolu s příslušenstvím, studnou na pitnou vodu a septikem na odpadní vody (viz čl. I.). V čl. II., bodu 4 je výslovně sjednáno, že žalovaná je oprávněna spolu s předmětem nájmu (bytem) užívat předmětné pozemky pouze v míře nezbytné pro přístup do předmětu nájmu, předmětné pozemky nejsou součástí předmětu nájmu. 8. Z fotodokumentace předmětných pozemků (čl. 10-15, [číslo] spisu) soud zjistil, že předmětné pozemky nejsou holé – jsou na nich umístěny dřevěný domek, skleník s rozbitými okny, dřevěné přístřešky pro zvířata, prkna a trámy, sudy a další drobné věci. Na pozemcích pobíhají zvířata. 9. Přípisem ve věci výpověď nájemní smlouvy, výzva k vyklizení pozemku, výzva k vydání bezdůvodného bohacení ve výši 265 000 Kč, výzva ke zpřístupnění nemovitosti ze dne [datum] včetně podacího lístku a dodejky (čl. 16-17 spisu) vypověděl právní předchůdce žalobkyně nájemní smlouvu ze dne [datum] a žalovanou současně vyzval k vyklizení předmětu nájmu (bytu) i předmětných pozemků a jejich uvedení do původního stavu. 10. Přípisem ze dne [datum] ve věci reakce na dopisy ze dne [datum] (čl. 18, 19 spisu) právní zástupce žalované právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že výpověď nájemní smlouvy je neplatná, tj. nemůže dojít k vyklizení a předání předmětu nájmu. Předmětné pozemky užívala žalovaná se svým manželem na základě ústní dohody s právním předchůdcem žalobkyně, přičemž právě dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] lze považovat za ukončení této dohody. Z tohoto důvodu činí t. č. žalovaná maximum k vyklizení předmětných pozemků. 11. Výzvou k vyklizení pozemků užívaných bez právního důvodu ze dne [datum] včetně dodejky (čl. 20 spisu) a předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu (čl. 21-22 spisu) splnila žalobkyně svoji povinnost dle ust. § 142a o. s. ř. a žalovanou opakovaně vyzvala k vyklizení předmětných pozemků. 12. Soud zamítl návrhy žalované na doplnění dokazování výslechem svědků, když jednak žalobkyně jména svědků nijak nespecifikovala, a jednak uzavření příp. ústní dohody, která však byla (z opatrnosti) již dříve vypovězena, není pro toto řízení relevantní. 13. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: 14. Žalovaná užívá předmětné pozemky, na kterých si postavila mj. dřevěný domek, skleník a jednoduché přístřešky pro zvířata, a které jsou ve vlastnictví žalobkyně, bez právního důvodu, přičemž tyto nevyklidila a stavby z těchto neodstranila ani přes výzvu žalobkyně. 15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: 16. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>17. Dle ust. § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>18. Dle ust. § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> 19. Dle ust. § 1085 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře. 20. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 396/2003 platí, že žaloba na vyklizení pozemku poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá; nedotýká se věci nemovité, nacházející se na pozemku a náležející tomu, kdo má pozemek vyklidit. Vlastník pozemku se může domáhat jeho vyklizení bez ohledu na to, zda se na uvedeném pozemku nachází rovněž nemovitá stavba náležející osobě, proti které žaloba na vyklizení směřuje. Pokud se vlastník pozemku chce domoci vyklizení pozemku, na kterém je též umístěna cizí stavba, nemusí žalovat na odstranění stavby. 21. V rozsudku ze dne 9. října 2000, sp. zn. 22 Cdo 1997/2000 Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že žalobou na vyklizení pozemku se nelze domáhat odstranění stavby, která je nemovitou věcí, je třeba domáhat se přímo odstranění stavby. 22. Žalovaná umístěním různých věcí (dřevěné přístřešky pro zvířata, prkna a trámy, sudy a další drobné věci), chováním zvířat a postavením dřevěného domku a skleníku nerespektovala vlastnické právo žalobkyně, a tudíž se žalobkyně z titulu ochrany svého vlastnického práva v souladu s ust. § 1042 a § 1085 o. z. důvodně domáhá odstranění staveb a vyklizení předmětných pozemků. V návaznosti na uvedené dospěl soud k závěru, že je žaloba dů