9 C 134/2023-34 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce s odůvodněním, že žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného (mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit). Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši 16 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí zápůjčky žalovanému. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky nejpozději do dne [datum]. Žalovaný zápůjčku ani částečně nesplatil, přestože o to byl upomínán. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne [datum] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinného důkazu předloženého žalobkyní (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]) má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] obnos ve výši 16 000 Kč. Transakce byla zaevidována pod ID [číslo]. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho (prokázáno výpisy z účtu za období [číslo]). Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více. Součástí uzavřené smlouvy byly obchodní podmínky (prokázáno Standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v ČR). Podle čl. 3 standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice právní předchůdkyní žalobkyně úvěrová smlouva se považuje za uzavřenou a akceptovanou ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ve chvíli, kdy klient obdrží výši úvěru, o kterou žádal na základě úvěrové smlouvy (obchodní podmínky). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaného o tom informovala dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] danou k poštovní přepravě dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby a poštovním podacím archem). 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 5. Věc byla soudem posuzována dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž dle § 2390 uvedeného zákona přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], [právnická osoba] GK, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 12. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, čímž byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil a zápůjčku ve stanovené době nevrátil. Žalobkyně v řízení netvrdila a neprokazovala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o zápůjčce platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Smlouva o zápůjčce je tedy dle § 87 odst. 1 ZoSÚ absolutně neplatným právním jednáním. Soud proto hodnotil nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. a přiznal žalobkyni částku, o kterou se žalovaný vůči ní bezdůvodně obohatil, tj. částku 16 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to ode dne [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného. Výše přisouzeného úroku z prodlení 8,05 % ročně byla přiznána dle petitu žaloby a nepřevyšuje výši zákonnou. 13. Co do zbývající části žalovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do [datum] byla žaloba zamítnuta, neboť nebylo dostatečně prokázáno, že žalovaný byl se svou povinností vrátit právní předchůdkyni žalobkyně bezdůvodné obohacení řádně seznámen. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 255 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 803 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč s