9 C 268/2023-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23 780 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako původním věřitelem (dále jen: původní věřitel) a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Následně dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu o úvěru téhož čísla, kterou byl navýšen úvěr na částku 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Původní věřitel poskytl žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaná ovšem z titulu úvěru ničeho neuhradila, a to ani přes písemné upomínky. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná následně odsouhlasila znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel žalované vyplatil částku ve výši 20 000 Kč. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Pohledávka původního věřitele byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 8 088 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 4 308 Kč a dále i smluvní pokutu ve výši 3 780 Kč. Výrokem I. tohoto rozsudku soud řízení, co do rozsahu zpětvzetí, částečně zastavil. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tvrzení žalobkyně tak nerozporovala. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] když v rámci dokončení žádosti o úvěr provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, tedy odeslala částku 1 Kč ze svého bankovního účtu. Žalovaná dále uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru téhož čísla dne [datum] (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] a ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový jednorázově splatný úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná měla podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku do [datum] Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum], [číslo] smlouvou o úvěru ze dne [datum], [číslo] obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba]). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet uvedený žalovanou ve smlouvě č. [bankovní účet] částku 6 000 Kč a dne [datum] částku 14 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila v termínu podle smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacím archem ze dne [datum]). K zaplacení dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne [datum] (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ani ničeho nezaplatila (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by dluh uhradila). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Spotřebitelským úvěrem je podle § 2 odst. 1 ZoSÚ odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], [právnická osoba] GK, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Žalobkyně v žalobě neuvedla, že by původní věřitel před poskytnutím částky 20 000 Kč zkoumal úvěruschopnost žalované. V doplnění žalobního návrhu následně sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje. Žalobkyně tak neprokázala, že by před poskytnutím úvěru žalované byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění této povinnosti zkoumat z úřední povinnosti, a nikoliv pouze k námitce žalované. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je tak pro neprokázání splnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele podle § 588 o. z. absolutně nepla