9 C 68/2023-49 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (dále jen: soud) domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neoprávněně vyplacené mzdy za čerpanou dovolenou, krácenou v důsledku neomluveně zmeškaných směn a chybějících hodin, v měsíci srpnu 2021, včetně odvedeného zdravotního pojištění za měsíc srpen 2021. Žalobkyně zejména uvedla, že dne [datum] uzavřela jakožto zaměstnavatel se žalovaným jakožto zaměstnancem pracovní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal pro žalobkyni vykonávat práci na pozici montážní dělník, resp. operátor výroby, a dále žalobkyně se žalovaným uzavřela změnu pracovní smlouvy ze dne [datum], změnu pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změnu pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] a dohodu o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Pracovní poměr skončil ke dni [datum], a to na základě výpovědi z pracovního poměru pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci ze dne [datum], která byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný přitom neomluveně zmeškal v práci ve dnech od [datum] do [datum], tj. celkem žalovaný neomluveně zmeškal 52,5 hodin na pracovišti. Žalovaný však čerpal mimo jiné ve dnech od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] dovolenou, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy v celkové výši 10 265 Kč. Na základě interního předpisu žalobkyně se za každou neomluveně zameškanou směnu dovolená krátí o 2 dny. Žalovaný v souladu s tímto přepisem pozbyl nárok na již vyplacenou náhradu mzdy za čerpanou dovolenou, když zmeškal práci ve dnech od [datum] do [datum] (celkem 52,5 hodin). Žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému nárok na vrácení neoprávněně vyplacené mzdy ve výši 10 242 Kč za měsíc srpen 2021 (kráceno 46 hod. dovolené). Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoli byl žalobkyní k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu, a to na základě zejména níže uvedených listinných důkazů, přičemž důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech: 5. žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na základě které žalovaný ode dne [datum] vykonával práci na pozici montážního dělníka (prokázáno pracovní smlouvou ze dne [datum]); dále žalobkyně uzavřela se žalovaným změnu pracovní smlouvy ze dne [datum], změnu pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změnu pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodu o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] a dohodu o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] (prokázáno změnou pracovní smlouvy ze dne [datum], změnou pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] a dohodou o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum]) 6. dopisem ze dne [datum], doručeným žalovanému dne [datum] žalobkyně ukončila pracovní poměr žalovaného pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalovaným vykonávané práci, kterého se žalovaný dopustil tím, že se ve dnech od [datum] do [datum] nedostavil do zaměstnání (prokázáno výpovědí z pracovního poměru pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci ze dne [datum]); 7. žalobkyně spolu s odborovou organizací rozhodla o tom, že zameškání práce žalovaným v době od [datum] do [datum] v rozsahu 52,5 hodin bylo neomluveným zameškáním práce (prokázáno zápisem z jednání o neomluveném zameškání práce, docházkovým listem ze květen – červen 2021); 8. žalovaný čerpal v srpnu 2021 celkem 7 dní dovolené, za které mu byla vyplacena náhrada mzdy ve výši 10 265 Kč (prokázáno docházkovým listem za srpen 2021). Žalobkyně eviduje za žalovaným nedoplatek ve výši 10 242 Kč (prokázáno vyúčtováním mzdy za měsíc srpen 2021, říjen – listopad 2021). 9. Dle čl. 5 [číslo] organizační normy č. [příjmení] [číslo] platné od [datum] (dále jen„ organizační norma“) činí délka dovolené zaměstnanců žalobkyně za kalendářní rok 5 týdnů. Dle čl. 5 [číslo] organizační normy se za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) krátí dovolená o 2 dny. O tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje vedoucí v dohodě s příslušnou dílenskou organizací odborů (prokázáno organizační norma č. [příjmení] [číslo]); 10. žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, která činila 10 242 Kč, nejpozději do [datum], žalovaný však tuto částku neuhradil (prokázáno poslední upomínkou před soudním vymáháním ze dne [datum] a podacím archem z téhož dne). 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>12. Podle § 4a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ z. p.“), nesmí být odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.</i> <i>13. Podle § 213 odst. 1 z. p. výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.</i> <i>14. Podle § 222 odst. 1 věty první z. p. zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.</i> <i>15. Podle § 222 odst. 4 věty první z. p. je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.</i> <i>16. Podle § 223 odst. 2 z. p. krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o 1 až 3 dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat.</i> <i>17. Podle § 348 odst. 3 z. p. zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.</i> <i>18. Podle § 331 z. p. vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.</i> 19. Po aplikování citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav soud zjistil oprávněnost žalobního návrhu v plném rozsahu. Soud zdůrazňuje zejména tyto rozhodné závěry: 20. mezi účastníky byla platně uzavřena pracovní smlouva, na základě které se žalovaný stal zaměstnancem žalobkyně a vykonával pro ni práci na pozici montážního dělníka. Žalovaný čerpal v srpnu 2021 celkem 7 dní dovolené, za což mu žalobkyně vyplatila náhradu mzdy ve výši 10 265 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své pracovní povinnosti tím, že v době od [datum] do [datum] neomluveně zameškal práci v rozsahu 52,5 hodin, žalobkyně mu v souladu s § 223 odst. 2 z. p. a organizační normou zkrátila dovolenou o 2 dny dovolené za každou zameškanou směnu. V důsledku toho žalovaný pozbyl právo na náhradu mzdy, která mu byla za čerpanou dovolenou vyplacena a vznikla mu tak povinnost v souladu s § 222 odst. 4 z. p. tuto neoprávněně vyplacenou náhradu mzdy žalobkyni vrátit. 21. Výrokem I. tohoto rozsudku soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku v celkové výši 10 242 Kč. <i>22. Podle § 1968 zák č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 24. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně neuhradi