§ 4a zákoník práce – Pravidla pro odchylnou úpravu práv a povinností
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4a zákoníku práce stanoví pravidla pro odchylnou úpravu práv a povinností v pracovněprávních vztazích, přičemž určuje hranice pro takové odchylky a zdůrazňuje ochranu zaměstnance. Práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upraveny odlišně od zákoníku práce nebo kolektivní smlouvy, ale vždy v rámci stanovených minimálních a maximálních limitů. (§ 4a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Odkazuje na: § 363
- Judikatura: na § 4a odkazuje 29 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.
(2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
(3) Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.
(4) Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upraveny odlišně od zákoníku práce nebo kolektivní smlouvy, ale vždy v rámci stanovených minimálních a maximálních limitů.
- Odchylná úprava může být provedena smlouvou (např. pracovní smlouvou) nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele; povinnosti zaměstnance však lze odchylně upravit pouze smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
- Ustanovení uvedená v § 363 zákoníku práce (která nejsou součástí dodaného textu) lze odchylně upravit pouze ve prospěch zaměstnance.
- Pokud by se zaměstnanec vzdal práva, které mu náleží podle zákoníku práce, kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu, k takovému vzdání se práva se nepřihlíží.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel nemůže jednostranně vnitřním předpisem zvýšit povinnosti zaměstnance; k tomu je vždy potřeba dohoda se zaměstnancem.
- Jakákoli dohoda nebo vnitřní předpis, který by se odchyloval od zákona nebo kolektivní smlouvy mimo povolené limity (např. by stanovil nižší práva nebo vyšší povinnosti, než je nejméně přípustné), by byl neplatný v té části, která tyto limity překračuje.
- Zaměstnanec se nemůže platně vzdát svých práv, která mu přiznává zákoník práce, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 4a
Jak soudy aplikují § 4a
… rozvedeny a konkretizovány v § 110 odst. 2–5 zák. práce) – jímž se zapracovávají předpisy Evropské unie zakotvující v pracovněprávních vztazích zásadu stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci (srov. § 363 zák. práce) – se nelze odchýlit, což ale neplatí, jde-li o odchýlení ve prospěch zaměstnance (srov. § 4a odst. 3 zák. práce).
… vzhledem k tomu, že se s žalovanou nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas – příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku podle ustanovení § 114 odst. 1 zák. práce (vyšší příplatek mohl být sjednán v kolektivní nebo jiné smlouvě anebo stanoven ve vnitřním předpisu žalované – srov. § 4a zák. práce).
Ustanovení § 141 odst. 1 zák. práce neobsahuje právní úpravu, od níž by se účastníci pracovněprávních vztahů nemohli odchýlit; není totiž uvedeno mezi ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie (srov. § 363 zák. práce) a od kterých je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance (srov. § 4a odst. 3 zák. práce).