11 C 345/2023-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu ve znění doplnění žaloby ze dne [datum], domáhala po žalované zaplacení shora uvedené s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] credit s.r.o.) žalované. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 290 Kč do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované ověřením informací poskytnutých žalovanou, a to z občanského průkazu, údaji o zaměstnání a z měsíčních příjmů a výdajů žalované. Jelikož žalované neuhradila sjednanou splátku řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně měla právo požadovat pohledávku za žalovanou okamžitě. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně v souladu se čl. VII. odst. 1 písm. d) smlouvy i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení, tedy za období od [datum] do [datum] ve výši 500,15 Kč. 2. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřená Rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum] a žalované toto bylo oznámeno přípisem. Žalovaná ke dni podání návrhu ničeho neuhradila. Ani přes předžalobní výzvu právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni nevyrovnala. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, zároveň nikdo z nich nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s poplatkem ve výši 4 290 Kč a se smluvním úrokem v jednorázové splátce do [datum]. Úvěr byl žalované vyplacen dne [datum] na bankovní účet (smlouva o úvěru, verifikační platba, potvrzení o čerpání úvěru). 7. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni převedena rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] odeslaným žalované dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 8. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). 9. Příjem žalované činil částku ve výši 27 218 Kč, výdaje částku 8 000 Kč (úvěruschopnost žalované). 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 15. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 19. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele. 20. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 21. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. 22. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je