15 C 358/2023-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky 21 167,26 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela rámcovou smlouvu [číslo] (dále jen„ rámcová smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému žalobkyní aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a podmínky pro používání úvěru žalobkyně. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě - smlouva o poskytnutí kontokorentu, jehož podpisem žalovaný požádal o kontokorent ve výši 20 000 Kč, jehož poskytnutí mu bylo schváleno a bylo mu umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný porušil podmínky poskytnutí kontokorentu, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalobkyně dne [datum] kontokorent zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužnou částku jistina ve výši 20 000 Kč a smluvní úrok ve výši 952,92 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 15,00 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 15,00 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 952,92 Kč za období od [datum] do [datum]. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 167,26 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného, neboť bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a v případě, že se žalovaný dostane do mínusu, zaplatí příslušnou částku žalobkyni nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to rámcové smlouvy [číslo] dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] obchodních podmínek, podmínek pro používání kontokorentu, ceníků, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a výpisu z běžného účtu má soud za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a podmínky pro používání úvěru žalobkyně. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný o svých právech a povinnostech z úvěrové smlouvy žalobkyní informován (prokázáno rámcovou smlouvou [číslo] obchodními podmínkami účinnými od [datum], obchodními podmínkami účinnými od [datum], ceníkem účinným od 1. 9. 2015, ceníkem účinným od 1. 2. 2023, podmínkami pro používání kontokorentu účinnými od [datum], podmínkami pro používání kontokorentu účinnými od [datum] a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] obchodních podmínek a podmínek pro používání kontokorentu soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni kontokorent průběžně, každým připsáním peněz na běžný účet č. [bankovní účet]. Kontokorent byl úročen roční úrokovou sazbou ve výši 18,90 %. Žalovaný se s žalobkyní dohodl na následujících podmínkách používání kontokorentu: První podmínkou bylo, že svůj kontokorent žalovaný splatí do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane žalovaný do minusu. Druhou podmínkou bylo, aby žalovanému v průběhu daného měsíce přišlo na běžný účet, ze kterého mohl kontokorent čerpat, alespoň tolik peněz, aby to pokrylo výši napočítaných úroků za předchozí měsíc. Třetí podmínkou bylo, že k datu měsíční splatnosti úroků bude mít žalovaný na běžném účtu, ze kterého mohl kontokorent čerpat, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc (prokázáno dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]). Jelikož žalovaný porušil shora uvedené podmínky, byl mu kontokorent zablokován a následně ke dni [datum] zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 20 000 Kč a úrok 952,92 Kč (prokázáno výpisem z běžného účtu za období [datum] do [datum]). Žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku 597,06 Kč, kdy tyto splátky byly započteny na úhradu smluvního úroku (prokázáno přehledem čerpání a splácení kontokorentu). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k její úhradě vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]). Žalobkyně dále požaduje po žalovaném zaplacení částky 1 167,26 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného (prokázáno výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet] za období [datum] do [datum]). 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. K této smlouvě žalobkyně s žalovaným uzavřeli dodatek [číslo] na základě kterého uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o poskytnutí kontokorentu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorent ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal dodržovat sjednané podmínky a zaplatit žalobkyni úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, když poskytla žalovanému kontokorent ve výši 20 000 Kč. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, pročež žalobkyně v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami, které byly nedílnou součástí smlouvy, kontokorent zesplatnila. Po zesplatnění kontokorentu žalovaný nadále zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 20 000 Kč a na úroku částku 952,92 Kč, přičemž i po zesplatnění je jistina úrokem z úvěru dále úročena. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 12. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje